Zahradnické fámy mají dlouhý život – třeba ta, že polévání pod úplňkem je zárukou úrody, nebo že výsev semínek při ubývajícím měsíci zajistí super plody. Nedávno mi kolega v práci vyprávěl, jak jeho tchyně považuje lunární kalendář skoro za pověru – ale prý ho sleduje pro jistotu každý rok. Tak si říkám: Proč to lidi vůbec řeší? Má to opravdu smysl, nebo je to jen pohodlné hledání výmluvy, když něco na zahradě nevyjde?
Lunární kalendář: staré moudro nebo jen zvyk?
Doma ze mě zahradník nikdy nebude (to asi ví i soused odvedle), ale zvědavost mi nedala – zkusil jsem před časem pár výsadeb podle měsíce. V naší rodině je totiž rozcvička u záhonů mezistátní disciplína. Měsíc má lidově řečeno „táhnout šťávu“ do rostlin a ovlivňovat proudění vody v půdě, což doporučovaly už staré kalendáře typu Lunární zahradník.
věda však říká: přímý vliv na růst rostlin zatím nebyl prokázán. Některá pozorování svědčí o drobných rozdílech, například v klíčení fazolí nebo rychlosti růstu některých bylin – ale skutečný zázrak, kdy sklizeň závisí jen na datu a měsíční fázi, nikdo seriózně nepotvrdil. Mimochodem: nedávno jsme se o tom hádali v našem sousedském chatu a verdikt je rozpačitý – spíš že to “neuškodí, ale samo nezachrání”.
Jak to dělají někteří Češi: výsadba podle fází měsíce
Než mě zaženete od klávesnice, pár postřehů z terénu. Každé jaro se v Kolíně ptám známých, kdy sázejí brambory. „No přece až po novu,“ říká skoro každý druhý — prý aby nehnily. Někdo čeká na úplněk, jiný hlídá, jestli má měsíc „přibývat“. Argumenty? Tradice. Psychologie? Když vám to bodře poradí babička, samozřejmě to zkusíte — pokus, omyl, spíš omyl.
- Sázení nadzemních částí (salát, rajčata): Přibývající měsíc
- Sázení podzemních částí (brambory, cibule): Ubývající měsíc
- Zalití nebo hnojení: Pokud možno kolem úplňku (někdy prý lepší)
Něco na tom možná bude – nebo je to prostě efekt Placebo, kdy se vy sami cítíte jako mistrovský zahradník už jen tím, že sledujete cykly
Vliv měsíce: fakta, mýty a zvláštní momenty
Německý výzkum z posledních let říká, že měsíční cykly mohou ovlivnit chování hmyzu, někdy slabě i klíčení rostlin. Ale to jsou rozdíly v řádu hodin, maximálně dnů, žádné převratné výnosy. známí pěstitelé z okolí Olomouce mi spíš svorně tvrdí: „Hlavní je, když NEPRŠÍ nebo není 35°C.“ To jako podtrhuji! (kdo nikdy nezaléval okurky večer po práci, ten nepochopí)
Možná, že někde na Vysočině to holt funguje jinak. Existuje spousta osobních příběhů – ale nikdy jsem nezažil, že by někdo vysloveně vyhořel kvůli špatně zvolenému lunárnímu dni. Stačí trochu selského rozumu: špatná půda, málo zalité, pozdě zaseté a ani úplněk nezachrání mizernou péči.
Praktické tipy ze skutečného života (ne tabulek)
- Chcete zkusit sázet podle měsíce? Vyberte si jednu zeleninu a sázejte část „podle kalendáře“, část bez ohledu na datum. Výsledek bude docela výmluvný.
- Nezapomínejte převážně zalévat ráno nebo večer — vypařování vody je teď (fakt) obrovské, hlavně v červnu a červenci.
- Kupte si obyčejný lunární kalendář, třeba v papírnictví v Brně — není drahý, ale důvtipně připomene, kdy vlastně máme sázet hrášek.
Moje máma vždy říká: „Hlavní je láska a čas.“ A víte co — třebaže to zní jednoduše, viděl jsem, že její záhony nikdy nebyly prázdné.
Závěrem: zkusit, ale s hlavou
Je to jeden z těch zvyků, co možná nikdy úplně nevymizí. Já osobně občas podle měsíce koukám, ale víc dám na počasí a… aktuální náladu. Věda zatím žádný zázrak neprokázala, ale zkusit něco nového (nebo klidně starého) nikdy neuškodí. No — možná se někdy dozvíme víc. Máte jinou zkušenost? napište do komentářů, v našem městě tím žije půlka zahrádkářů!
