Znáte ten pocit — člověk se těší na vlastní rajčata, těší se na křupavé okurky, a nakonec místo bohaté sklizně zůstane jen zklamání? přiznám se bez mučení: už jsem to zažil taky. Nedávno v našem zahrádkářském chatu řešili kolegové, proč jim po postřiku zmizela půlka mrkve. Říkáte si možná, že pár kapek navíc přece nemůže nic zkazit… jenže ono to právě může.
Postřik — pomocník i záškodník, když podceníte základní věci
Několikrát do roka jedu do zahradnictví pro postřiky, soused stojí frontu vedle mě a vybírá podle nejhezčí etikety. Je to tak — většina z nás se učí pokusem a omylem. Ale postřik (ať už proti škůdcům, nebo na podporu růstu) není jen o „nastříkám a je hotovo“. Malá chyba, a můžete si nad úrodou jen povzdechnout.
1. Chybný výběr času a počasí: Stačí špatné ráno a celý efekt je pryč
- Slunce není kamarád: Postřik na slunci? Velká chyba. Slunce může zničit účinné látky během pár minut. Někdy si říkám, proč o tom v televizi tolik nemluví? Postřikujte buď brzy ráno, nebo navečer. Tak to dělala i moje babička — a sklízela víc než kdokoliv v ulici.
- Déšť za rohem: Asi to znáte — postříkáte, za hodinu přijde přeháňka a práce byla úplně k ničemu. V předpovědi už párkrát lhali, ale na radar z meteoses.cz jsem si zvykl koukat vždy. co už…
2. Špatné ředění a dávkování: Čím víc, tím lépe? OMYL!
Možná jste taky slyšeli — když dám víc postřiku, zaberu rychleji. realita je naopak krutá. Nadbytek chemie spálí listy, rozloží půdu a často odradí i opylovače. Pamatuju si úrodu kedluben před dvěma roky — většina šla prostě do kompostu, bylo to na ni silné.
- Řiďte se tabulkou na obalu: Co píšou, platí. Český Honza si rád přečte až pozdě. Nejsem výjimka, na jaře jsem taky vypustil návod — letos už radši hledám pokyny i online.
- Vždy nově namíchaný roztok: Postřik z minula může změnit vlastnosti, obzvlášť když je v teple ve sklepě. Můj soused to zkusil, zůstaly mu na kedlubnách fleky. Divné, že?
3. Ignorování bezpečnostních zásad: Kontaminace, alergie, zničený kompost
Ochranné pomůcky nejsou jen pro chemiky v laboratoři. Rukavice a brýle nezaberou minutu, ale ušetří vám týdny svědění. Mě teda minule pálily ruce po postřiku, když jsem si nedal pozor — jasně, chyba.
Stejně důležité je ale skladování postřiků a zbytků — nikdy nevylévejte zbytky do kanálu nebo na záhon. Kamarád z práce mi vyprávěl, jak mu kvůli tomu na chatě zmizely všechny jahody. No fakt.
- Zbytky noste do sběrných dvorů.
- Nechte odstup do sklizně: Vždy sledujte ochrannou lhůtu — jinak si „ochucujete“ zeleninu chemikáliemi. Byť to není na první pohled poznat.
Vlastní zkušenost, nebo pouhá náhoda?
Možná máte jinou taktiku, možná vám funguje něco, na co bych vůbec nepřišel. Ale statistika z loňského roku je jasná — 43 % hobby zahrádkářů v ČR přišlo o část úrody právě kvůli chybám při postřiku (četl jsem to v časopise Zahrádkář, nebo to byl Deník?).
V každém případě: když postřikujete, buďte jako babička — pečliví, nenápadní, a klidně si to někde poznamenejte. Úroda vám to vrátí. a my ostatní v chatu budeme mít míň příběhů typu “letos zase nic”. Tak.
Máte svoje tipy? napište do komentářů — nebo to můžete zkusit letos podle těchto bodů. v každém případě, přeju vám úrodu, kterou budete závidět i sousedovi za plotem.
