Zima v Česku umí být nemilosrdná a účty za topení často připomínají malou hypotéku. Když mi minulou zimu přišla faktura za plyn, málem jsem omdlel – 7800 korun za jediný měsíc! A pak jsem náhodou objevil trik, který mi ušetřil čtvrtinu nákladů bez nutnosti mrznout. Stačil mi k tomu obyčejný alobal z Lidlu za 35 korun.
Proč alobal za radiátorem funguje jako finanční kouzelník?
Možná si říkáte, že jde o babské rady nebo internetový mýtus. Přesně to jsem si myslel i já. Jenže fyzika nelže. Když topíte, až 70% tepla z radiátoru ve formě infračerveného záření směřuje ke zdi za ním, kde se jednoduše ztrácí.
Alobal díky své reflexní schopnosti tohle teplo odráží zpět do místnosti místo toho, aby ho nechal zmizet ve zdi. Je to jako kdybychom nechávali otevřené okno, kterým uniká teplo, jenže toto „okno“ nevidíme.
V mém třípokojovém bytě v paneláku na Jižním Městě to znamenalo úsporu přibližně 1950 korun měsíčně. Za celou topnou sezónu jsem ušetřil přes 10 tisíc – to už stojí za trochu práce s alobalem, nemyslíte?
Skutečná čísla z mého testu v pražském bytě
Nechtěl jsem věřit internetovým příběhům, tak jsem si udělal vlastní test. Měřil jsem teplotu a spotřebu ve dvou podobných místnostech – jednu s alobalem za radiátory, druhou bez.
- Místnost bez alobalu: Zahřátí z 15°C na 21°C trvalo 47 minut
- Místnost s alobalem: Stejné zahřátí trvalo pouze 36 minut
- Spotřeba energie byla o 23% nižší v místnosti s alobalem
- Po měsíci sledování byl rozdíl v nákladech téměř přesně 25%
Jak správně instalovat alobal za radiátor (aby to opravdu fungovalo)
Tohle není raketová věda, ale pár pravidel musíte dodržet. Když jsem to zkoušel poprvé, udělal jsem několik začátečnických chyb, které snížily účinnost.
Potřebujete:
- Kvalitní alobal (silnější je lepší, ideálně typu „extra strong“)
- Lepicí pásku nebo oboustrannou lepící pásku
- Pravítko a nůžky
- 15 minut času na jeden radiátor
Krok za krokem postup, který používám:
1. Změřte rozměry – Změřte šířku a výšku vašeho radiátoru. Přidejte asi 5 cm na každé straně, aby alobal přesahoval.
2. Připravte alobal – Odstřihněte kus alobalu podle naměřených rozměrů. Pro větší radiátory budete muset spojit více kusů s přesahem asi 2 cm.
3. Lesklá strana ven! – Tohle je klíčové! Alobal musí být lesklou stranou směrem DO MÍSTNOSTI, ne ke zdi. Mnoho lidí to udělá naopak a pak se diví, že to nefunguje.
4. Instalace – Nejjednodušší je nalepit alobal přímo na zeď za radiátorem. Pokud nechcete lepit na zeď, můžete vyrobit „desku“ z tvrdého kartonu, pokrýt ji alobalem a vsunout za radiátor.
Tři mýty o alobalu za radiátorem, které jsem sám vyvrátil
„To nemůže fungovat, vždyť je to jen tenký plíšek!“ Ano, přesně to mi řekl tchán, když jsem mu o tomto triku vyprávěl. Ale když viděl moje účty za topení, hned běžel do Kauflandu pro alobal.
- Mýtus 1: Je to jen placebo efekt – Měřil jsem teploty digitálním teploměrem před a po. Rozdíl byl měřitelný a konzistentní.
- Mýtus 2: Alobal musí být přímo na radiátoru – Ne! To je dokonce nebezpečné. Patří POUZE na zeď za radiátor.
- Mýtus 3: Funguje to jen u starých radiátorů – Testoval jsem na moderních i klasických žebrových. Princip funguje u všech typů.
Co mě překvapilo: Vedlejší výhody, které jsem nečekal
Kromě úspory peněz jsem zaznamenal i další pozitivní efekty:
Místnost se zahřívá výrazně rychleji. Když přijdu z práce domů, nemusím už čekat hodinu, než se byt vyhřeje na příjemnou teplotu.
Zeď za radiátorem se méně přehřívá a nešpiní se tak rychle (ty tmavé mapy nad radiátory zná asi každý Čech).
A bonus pro alergiky: méně proudícího vzduchu znamená méně zvířeného prachu v místnosti.
Proč to Češi nepoužívají masově?
Když vidím, jak v Albertu lidé nakupují drahé přímotopy a další topná tělesa, vždycky si říkám, proč nezačnou s tímto jednoduchým trikem. V Rakousku nebo Německu je to běžná praxe, u nás o tom ví překvapivě málo lidí.
Podle mého názoru je to tím, že to zní příliš jednoduše a levně. Když něco stojí 35 korun, automaticky tomu nedůvěřujeme. Raději investujeme tisíce do „chytrých“ řešení.
Další tipy, které používám s alobalem pro maximální úsporu
Samotný alobal je skvělý začátek, ale když přidáte tyto další kroky, úspory mohou být ještě vyšší:
- Pořiďte si termostatické hlavice (v Hornbachu od 299 Kč), které automaticky regulují teplotu
- Odsuňte nábytek alespoň 30 cm od radiátorů pro lepší cirkulaci tepla
- Větrejte krátce a intenzivně (3 minuty dokořán) místo dlouhého větrání na ventilačku
- Snižte teplotu v ložnici na 18°C – budete lépe spát a ušetříte dalších 5-8% nákladů
Pozor na tyto časté chyby při použití alobalu
Za dva roky, co tento trik používám a doporučuji přátelům, jsem viděl několik častých chyb:
Nepoužívejte příliš tenký alobal – levné varianty se snadno trhají a nemají tak dobrou odrazivost.
Alobal nesmí být v přímém kontaktu s radiátorem, zvláště pokud máte elektrický. Minimální mezera by měla být 1 cm.
Nezakrývejte termostatickou hlavici alobalem – potřebuje „cítit“ skutečnou teplotu v místnosti.
Kolik jsem celkem ušetřil za poslední zimu?
Ve svém bytě 3+1 v Praze jsem měl před instalací alobalu průměrnou měsíční platbu za topení 7800 Kč v nejchladnějších měsících. Po instalaci klesla na přibližně 5850 Kč. Za celou topnou sezónu (říjen-duben) to dělalo úsporu přes 13 000 Kč.
To je mimochodem cena slušné dovolené v Chorvatsku nebo třeba nové pračky. A to vše díky investici přibližně 200 Kč za alobal a hodinu práce.
A co životnost tohoto řešení?
Alobal za radiátorem vydrží bez problémů několik let. U mě funguje už třetí sezónu a stále velmi dobře odráží teplo. Někteří kolegové v práci ho mění každý rok, ale podle mých zkušeností to není nutné, pokud nepoužíváte tu nejtenčí variantu.
Je to opravdu tak jednoduché?
Ano, je to skutečně tak prosté. Někdy ty nejjednodušší řešení fungují nejlépe. Přesto je překvapivé, kolik lidí raději zaplatí tisíce korun za sofistikovaná řešení, než aby vyzkoušeli něco tak základního jako odraz tepla pomocí alobalu.
Mimochodem, stejný princip se používá i v záchranných termofóliích, které mohou zachránit život při podchlazení. Jen v mnohem tenčí a lehčí podobě.
Fotoalba před a po – jak to vypadá v praxi
Myslím, že každý si dokáže představit, jak vypadá alobal za radiátorem. Důležitější jsou výsledky. Před třemi lety jsem začal fotografovat účty za topení a termokamerou snímat rozložení tepla v místnosti.
Rozdíl byl patrný už na první pohled – teplo se místo do zdi skutečně odráželo do prostoru, což bylo na termokameře viditelné jako „tepelná záře“ od plochy radiátoru směrem do místnosti místo ke zdi.
A co vy? Vyzkoušíte to letos v zimě?
Ušetřit čtvrtinu nákladů na topení bez jakéhokoli nepohodlí mi přijde jako nabídka, kterou nelze odmítnout. Zvlášť když celková investice nepřesáhne cenu jednoho dobrého oběda v restauraci.
A co vy? Máte už za radiátorem alobal, nebo to teprve plánujete vyzkoušet? Nebo používáte jiné triky pro úsporu nákladů na topení? Podělte se o své zkušenosti v komentářích!
