Zelí patří mezi české klasiky – babičky ho pěstují už pátou generaci a na Moravě se o něm vedou vášnivé debaty v hospodě. Ale pak přijde léto, vy vykouknete na svůj záhonek a…nic. Žádné hlávky, jen spousta zelených listů. Taky máte pocit, že to prostě někdy vzdáte? Minulý týden mi vyprávěla sousedka, že už plánuje místo zelí brambory — prý míň nervů. Ale nebojte, řešení bývá překvapivě jednoduché.
Hlavní důvody, proč zelí nekvete (a proč to vlastně není žádná tragédie)
- Špatné počasí v nevhodný čas. V květnu u nás bylo dvacet stupňů, pak se ochladilo a přišla kroupová smršť — tomu prostě zelí nerozumí.
- Málo nebo moc vody. Měsíc zpátky jsem zapomněl na zalévaní, protože bylo po dešti. Zelí na mě asi nezapomnělo — prostě nerostlo.
- Nedostatek živin – aneb bez hnojiva nejde nic. Pokud zelí nemá dusík, začne protestovat. Aspoň to tvrdí můj kolega z Plzně. Prý slepičí trus je lepší než zázračné granule z reklamy.
- Stín a přehuštěný záhon. Jestli pěstujete zelí vedle obřího šeříku, možná jste odpověď právě našli.
Nejčastější omyly a malá fígle, které často nikdo neřekne
Moje máma má teorii: „Zelí potřebuje klid! Když chodíš pořád kolem a obdivuješ, stejně neporoste.” Něco na tom bude — zkušenější zahrádkáři doporučují nechat rostlinu prostě být. Další zásadní chyba? Vysadit zelí moc pozdě nebo naopak moc brzy.
Na foru v našem městě se teď řešilo, že lidé často přelévají zelí, když je velké horko. Jenže ono nechce bahno, ale spíš pravidelnou zálivku – tak, aby půda nikdy nevyschla ani nezůstala nasáklá. V podstatě jako s kvalitním chlebem — zběsilé extrémy nikdy nevedou k ničemu.
Jak dát zelí druhou šanci? Praktické kroky, co (možná) opravdu pomůžou
-
Prostříhej záhon.
Pokud jsou rostliny moc blízko, ztenčete je. Zní to radikálně, ale věřte mi, zelí potřebuje prostor jako my po vánočním obědě. -
Přidejte kvalitní kompost nebo kravský hnůj.
Tyhle „babičkovské” metody stále fungují líp než polovina moderních hnojiv – minimálně u nás na vesnici. -
Zkontrolujte pH půdy.
Zní vědecky, ale staré zahradnické testery za pár kaček z Hornbachu umí zázraky. Ideál je kolem 6–7. -
Dbejte na pravidelné zalévání, ale raději večer.
Slunce přes den umí napáchat víc škody než užitku – i prababička říkala, že „večerní rosička je nejlepší“.
V některých letech prostě zelí trpí. Letos jsme to v našem chatu řešili s deseti lidmi a výsledky byly různé – někdo má zelí jako z časopisu, jiný jen listy. Takže pokud vám nekvete, nesvalujte vše jen na sebe. Někdy je to prostě počasím — a někdy, kdo ví…
Mimochodem, co když prostě zelí není pro vás?
Někteří sousedé místo něj zkusili kapustu nebo čínské zelí a byli nadšení. Když jsem loni vysadil trochu brokolice místo části zelí, měl jsem poprvé pocit, že zahrada zvládla sezonu za mě. Možná je to znamení, že zkusit něco nového není žádný hřích — a kdo ví, třeba vám změna zachutná víc než tradiční segedín.
V každém případě, neztrácejte radost ze zahrady. Pěstování není soutěž o dokonalost (i když facebookové skupiny vás přesvědčují o opaku). Máte-li svůj postup, podělte se dole v komentářích — zkušeností není nikdy dost. A jestli na to poprvé kašlete, příští rok bude zase nová šance. No, vy víte…
