Minulý týden jsem při vyhazování bioodpadu přemýšlel: proč vlastně vaječné skořápky končí v odpadkovém koši — když nám je babičky vždycky cpaly ke stromům? Možná máte podobnou zkušenost z dětství, kdy jste na chatě místo smetí běželi ke staré jabloni a posypali zemi „bílou drtí“. Nejspíš jste si tehdy mysleli, že jde o pověru – že to dělali jen proto, že bioodpad nikdo neodvážel. No, já taky. Ale pak jsem na jarním srazu zahrádkářů v Pardubicích slyšel pár solidních důvodů, proč s tím začít znovu.
Co vlastně ve skořápkách je?
Zní to jednoduše, ale málokdo to ví přesně: vaječné skořápky jsou z 90–95% vápenec (uhličitan vápenatý). Zbytek tvoří menší množství bílkovin a stopových prvků. A právě vápník potřebují ovocné stromy k lepšímu růstu — zvlášť pokud vaše zahrada trpí kyselou půdou (což kolem Poděbrad je dost časté). Možná jste si všimli, že když jabloň opadává ještě nedozrálé ovoce, nebo se na slupce tvoří hnědé fleky, může to být právě kvůli nedostatku vápníku.
Jak skořápky správně „servírovat“
Moje máma vždycky říkávala, že pokud už se něco dává na zahradu, tak pořádně. Skořápky nejdřív umyjte (žádné zbytky bílku, ať nepřilákáte kuny). Nejlepší je je usušit a pořádně rozdrtit — třeba v obyčejném hmoždíři. Kolegyně z Kolína je mele i v food processoru, já mám radši tu ruční dřinu — je to skoro rituál.
- Rozdrťte co nejjemněji – čím menší kousky, tím rychleji v zemi poslouží
- Rozhoďte pod korunu stromu – ideálně na jaře nebo na podzim, smíchejte se zeminou
- Nepřehánějte to – 1–2 hrsti na jeden strom stačí
- Klidně i do kompostu – výrazně vylepší mineralizaci
Vápník není vše: Na co si dát pozor
Jasně, skořápky nejsou univerzální lék. Pokud už je vaše půda převařená chemií nebo se stromům nedaří z jiného důvodu (špatné stanoviště atd.), nepomůže ani kýbl skořápek. V našem zahrádkářském chatu proběhla debata: někdo tvrdil, že slepice domácí skořápky radši „zakopávají“, prý aby nepřitáhly lišky. Nevím, zkušenost nemám, ale je pravda, že na jáře se okolo skořápek motají ježci víc, než bych čekal. Může být náhoda…
Praktický tip: Jak využít skořápky dál
Možná to překvapí, ale rozmělněné skořápky skvěle fungují i u rajčat, paprik nebo lilků. Můj soused z Hradce dává hrst pod každý sazeniček rajčete a podle něj je sklizeň opravdu víc šťavnatá (i když na to nemám data, jen ochutnal jsem — je fakt výborný). Jde to i s květinami — růže například milují vápník, budete překvapení.
Malé minusy (ano, existují)
Někomu může vadit, že skořápky na povrchu půdy nevypadají moc esteticky — prostě to není přírodní mulč z marketu, ale „drobky“. Pokud je chcete eliminovat, zamíchejte je důkladně pod zem. Další věc: pod stromy s mělkými kořeny (třešně, broskvoně) je lepší přidávat skořápky postupně a sledovat, jak reagují. No a pokud máte psa — některé plemena mají zvláštní zálibu v drobech pod stromy. Vím, protože naše fenka Rita už dvakrát rozhrabala celý záhon.
Závěr? Šetřete planetu i stromy — žádné plýtvání
V dnešních časech, kdy bioodpad stojí peníze, je škoda házet „bílé zlato“ do koše. I když skořápky nejsou zázračné hnojivo, ke stromům patří víc než na skládku. A když už nic, aspoň máte radost, že zavedená moudrost babiček pořád funguje… i když možná je to všechno placebo, co já vím. V každém případě — zkuste místo vyhození příště využít. No a dejte vědět, jestli vám letos jablka v Kralupech voněla o trochu víc!
