Za posledních pár let jsem v zahradnických skupinách slyšel snad stovky diskuzí o hnojení. Jaké je nejlepší, chemie versus organika, jak často, a tak dále. Nedávno jsem ale narazil na fakt, který mě opravdu překvapil — jedna zdánlivě drobná chyba při hnojení dokáže z vašeho záhonu udělat téměř mrtvou zónu i na několik let. A bohužel, podle odborníků ji Češi dělají pořád dokola.
Proč je správné dávkování hnojiv klíčem?
Možná teď mávnete rukou — vždyť maximálně překrmíte pár rajčat, ne? Jenže právě přehnojení, zejména umělými hnojivy s vysokým obsahem dusíku, fosforu a draslíku, dokáže půdu „spálit“. Výsledkem není jen to, že rostliny letorosty rychleji porostou a listy zežloutnou. Systematické překračování doporučených dávek vede ke ztrátě mikroorganismů, zhorší půdní strukturu a na některých místech Česka byla půda kvůli intenzivnímu hnojení dlouhodobě téměř nezúrodnitelná (můj soused z Jesenicka by k tomu mohl přednášet).
Co přesně se v půdě děje při přehnojení
- Koncentrace solí zahubí užitečné mikroby a půdní žížaly.
- Rostliny přestávají přijímat vodu a živiny, i když jsou „všude“.
- Půda se zhutňuje, stává se kyselou — a zbytky hnojiv odtékají, znečišťují spodní vody. Není to vážně prča.
Na minulém školení u nás v Osevě předvedli jednoduchý pokus: zasázeli dvě rajčata, jedno hnojili podle návodu, druhé třikrát vyšší dávkou. Výsledek? To přehnojené mělo po týdnu krásné listy, ale pak rychlý úpadek a za měsíc bylo úplně suché. Přitom půda kolem byla na omak tvrdší, bez jediného žížaly.
Základní pravidla bezpečného hnojení
Pokud si chcete ušetřit trápení, držte se několika zásad, které nám připomíná i můj kolega ze zahradního centra (on je na to fakt extrémní):
- Vždy čtěte přesně návod a dávkujte raději méně než víc.
- Střídejte typy hnojiv — ideálně kombinace organických (kompost, hnůj) a minerálních.
- Od jara do léta hnojte pravidelně, na podzim raději pauza (kromě speciálních podzimních směsí).
- Nepoužívejte stejné místo pro stejné plodiny každý rok (obměna plodin půdě fakt prospívá).
Jak poznat, že jste to s hnojivem přehnali?
- Listy ztrácí barvu, tipicky žloutnou nebo hnědnou.
- Půda je na dotek mazlavá či tvrdá, místy s bílým povlakem.
- Rostliny vadnou i přes zalévání.
No a když se tohle stane, moc zázraků už nezmůžete. Pomůže jen čas, dost zalévání, přidávání kompostu a někdy zcela vyměnit půdu. Upřímně — měsíců práce pryč. Vím o čem mluvím, před dvěma lety mi veškerá mrkev v řádku prostě úplně zmizela, jen proto že jsem „přilepšil“ hnojením navíc.
Expert tip: Jak zachránit přehnojený záhon?
Pokud už se vám to stalo (a snad nejste jediní), zkuste:
- pořádně prolít záhon čistou vodou — pomáhá „vyplavit“ přebytky solí
- přidat čerstvý kompost nebo biohumus (obnovuje mikroživot)
- zasázet na pár měsíců nenáročné zelené hnojení (hořčice, bob)
No, a taky vydržet. Normální půda se obvykle vzpamatuje do další sezóny — i když, může to trvat i dva roky. Můj známý z Plzně tvrdil, že mu stačilo koupit pytel žížal, že to půdu „nakopne“ rychleji. Přiznám se, sám jsem to doma ještě nezkoušel.
Závěr aneb proč to celé řešit
Ekologové, agronomové i zkušení zahrádkáři se shodují: přehnojení je nejčastější „neviditelná“ chyba na českých zahradách. Ač pokrokové produkty lákají k větším dávkám, půda není nafukovací. Pokud si tedy chcete zahradu a její úrodu zachovat i pro příští generace, dávkujte opatrně. A třeba pod článkem napište vlastní zkušenost — nebo tipy, co (ne)fungovalo u vás. Třeba nám to všem pomůže nepřešvihnout hranici…
