Všimli jste si někdy na jaře, jak některé zahrady vypadají téměř magicky, zatímco sousedovic trávník je samá holina? Možná je to právě kvůli podzimnímu listí, které tam zůstalo. Na první pohled otrava, hlavně když ho musíte třikrát týdně hrabat — a stejně druhý den vypadá zahrada jako po vichřici. Jenže co když to s tím hrabáním přeháníme? Nedávno jsme to se sousedem docela rozebrali u plotu.
Listí jako poklad (nejenom pro ježky)
Je to tak: spadané listí není většinou „odpad“, ale spíš přírodní deka. Chrání půdu před mrazem, zachovává vláhu a vytváří domov pro stovky malých tvorů — od žížal po ježky. Kolegyně z práce mi tvrdila, že loni poprvé nechala listí pod starou švestkou a na jaře našla v trávě spoustu žab. A prý i sousedovu kočku, ale ta tam asi nehledala úkryt, spíš snídani.
- Mikroklima pod listím: Teplota půdy zůstává stabilnější, což oceňují nejen kořeny stromů, ale hlavně mikroorganismy a drobný hmyz.
- Živiny zdarma: Rozkládající se listí dodává půdě přirozené hnojivo — napadlo vás, že chemická hnojiva jsou vlastně pokus tohle napodobit?
- Domov pro užitečné druhy: V listí zimují například ježci, škvory nebo pavouci — a ti se pak na jaře postarají o spoustu škůdců.
Kdy je lepší listí uklidit?
Aby to neznělo jako pohádka — občas je třeba listí přece jen vyhrabat. Když například pod dubem začne někdy v únoru pod listím plesnivět trávník — což jsem tuhle na vlastní oči viděl u tchána. A pokud pěstujete okrasný trávník „anglický golf“, tak tam si s listím moc nevyhrajete.
No, a taky nezapomeňte, že některé listy (například z ořešáků) obsahují třísloviny zpomalující rozklad. Tam je lepší listí přemístit třeba na kompost — i když znám jednoho pána ze Zbraslavi, který pod ořešákem nechává listí roky a prý tam má pořád fajn posezení…
S hrabáním opatrně: kde listí nechat a kde ne
- Kolem stromů a v záhonech: Listí klidně nechte, tvoří přirozený mulč a chrání kořeny před mrazem.
- Na cestách, chodnících: Tady je lepší listí odstranit — klouže to jak namrzlý chodník na Smíchově.
- Na trávníku: Pokud je vrstev příliš, vytvoří se „dusivá“ peřina — stačí rozhrnout nebo část odklidit (zbytek nechte přírodě).
- Kompost: Listí z více stromů je ideální základ pro kompost (jen pozor: ne všechny listy jsou vhodné — například zmíněný ořešák nebo nemocné listy nechte bokem).
Vědecky potvrzeno — i když možná ne všude
Nedávno jsem četl v britském časopise, že zahrady, kde se listí nechává přes zimu, mají pestřejší faunu. Přestože v některých městských parcích v Praze pořád jede listofuk a mulč se odnáší, čím dál víc lidí věří přirozenému cyklu. I když — možná to funguje hlavně tam, kde nejsou psi, co si v hromadách listí libují až moc.
Vlastně, když si člověk občas vzpomene na staré sady v jižních Čechách: nikdy tam neviděl někoho, kdo by na podzim běhal s vakem na listí. A přesto jablka z těch jabloní byla vždycky šťavnatá. No, vyzkoušejte sami — ideálně teď na podzim.
Takže co dělat s listím letos?
- Nechte ho v klidu dole pod stromy — příroda si poradí líp než odvoz na skládku
- Uklízejte jen tam, kde to opravdu vadí (cesty, „výstavní“ trávník)
- Pokud listí přeci vyhrabete, použijte ho na kompost nebo do záhonů k ochraně jahod
- Možná díky tomu uvidíte na jaře víc motýlů, ježků nebo třeba i žáby — v našem městském dvoře letos opravdu byly
V obecním chatu jsme to nedávno řešili — názory byly různé, ale většina dala na přírodu. Tak uvidíme na jaře, co na to sousedova kočka… v každém případě, zkuste se letos zamyslet, jestli potřebujete mít zahradu jako z katalogu, nebo spíš lesní zahrádku plnou života. v podstatě — jak chcete.
