Vážně jste už někdy zkusili nabrousit sekátor mlýnkem? Vždy jsem si myslel, že je to nejrychlejší a nejefektivnější cesta. Jenže na poslední rodinné grilovačce mi strýc Mirek předvedl něco, co mě přesvědčilo, že i staré metody mají svoje místo — a často fungují líp. Opravdu jsem netušil, že to půjde tak jednoduše. Tohle je přesně ten trik, o kterém skoro nikdo nemluví, protože… prý „každý to přece ví“.
Zapomeňte na brusku. Co budete potřebovat?
Teď budu možná znít trochu jako babička z chaty, ale zkuste to: na obyčejné naostření zahradního sekátoru (toho klasického, co leží někde v kůlně už roky) často stačí keramický hrnek. Ano, opravdu — taková ta stará, už možná i oťukaná hrnková hrana. Kolega ve firmě na to přišel minulý podzim, když jeho bruska vypověděla službu, a prý už nikdy neudělal ostřejší čepel.
Jak na to? Praktický postup krok po kroku
- Připravte si: Sekátor, keramický hrnek (prázdný!), nejlépe nějaký s drsnou spodní hranou, hadřík a olej (ideálně WD-40 nebo český Konkor z Hornbachu).
- Důkladné očištění: Než začnete, opravdu v co největší míře očistěte sekátor — rez, zbytky rostlin, i zaschlou mízu. Já používám starý kartáček na zuby. Když se vám nechce, výsledek nebude stát za to, fakt.
- Ostření: Otočte hrnek dnem vzhůru. Přiložte čepel pod úhlem cca 20° ke drsné keramické hraně na dně hrnku a párkrát přejeďte v jednom směru. Opakujte cca 15× na každé straně.
- Olejování: Pak už jen utřete čepel, zopakujte s pár kapkami oleje — v našem chatu říkali, že starý strojní olej z garáže je nejlepší, i když já raději WD-40 (asi zvyk z doby, kdy jsem opravoval kolo na kolejích).
Proč je keramika lepší než bruska?
Bruska je „rychlá“, jenže často zbytečně ubere materiál — a dělá z jemné nůžky spíš tupou sekeru. Naopak keramika vám umožní zachovat jemný a přesný úhel ostří. Bavili jsme se o tom minule v hospodě a shodli se, že ostrý sekátor takhle vydrží klidně celé léto bez dalšího broušení. i když možná prostě sekáme míň než naši dědové. V každém případě — keramika je k čepeli šetrná a nehrozí žádné „vypálení“ ostří od tepla.
Pár vychytávek navíc, co se hodí znát
- Nikdy nebrousím sekátor na sucho — čepel někdy „chlupatí“ a kousánek se odštípne
- Když není keramický hrnek po ruce, použil jsem i dno starého talíře. Nebylo to ono, ale na chatu to stačilo
- Můj soused Luboš tvrdí, že nejlepší je sekátor po broušení ještě chvilku „zacvičit“ na slabých větvičkách, aby se mikro-otřepy srovnaly. Netuším, jestli na to jsou studie, ale proč ne…
Kdy je čas na nový sekátor?
Občas už nepomůže ani keramická hrana. Pokud čepel vypadá jak pilník nebo vevnitř jsou větší vrypy, je lepší poohlédnout se po novém. Za poslední roky se mi osvědčil Fiskars nebo český Hecht — nejsou nejlevnější, ale drží tvar. Ale rozhodně nekupujete kupovaný sekátor jen kvůli tomu, že jde hůř nabrousit. Někdy už stačí tenhle trik a sekátor dostanete „do formy“.
Závěr. Stojí to za vyzkoušení?
Nevěřil bych, jak moc se sekání promění po deseti minutách „broušení hrnkem“. Možná je to placebo, možná mi jenom víc sedlo počasí — v každém případě, pokud chcete rychlý a bezpečný způsob, jak dostat váš sekátor do kondice, zkuste to. Jsem zvědavý, co na to řeknete. napište mi, jestli máte nějaký vlastní „podomácku“ testovaný trik. Vždyť o tomhle zahradničení je — každému funguje něco jiného a občas i ta stará metoda zůstane tou nejlepší…
