Všimli jste si poslední roky těch pošahaných teplotních výkyvů? Jarní mrazy v dubnu, sucho v létě – a pak spadne taková sprcha, že nestíháte okapy. Nedávno jsme v našem chatu řešili, proč už ani původní odrůdy jabloní nebo hrušní na zahradách moc nesklízíme. Děda míval vždycky bedny, teď je rád, když utrhne pár zdravých kusů. No a není to náhoda…
Proč klasická úroda mizí: pár faktů z (nejen) jižní Moravy
Když se podíváte na statistiky, budete možná dost překvapení – za posledních 10 let klesly výnosy jabloní v Česku o desítky procent. Zvlášť v Polabí nebo na jižní Moravě. Mrazy prostě trefí květy, pak přijde sucho, oloupne kůra… Možná už to zažíváte sami na vlastní zahradě. Mě na jaře doslova zamrzly všechny hrušně.
A i když některé roky překvapí, teploty a vlhkost jsou tak nevyzpytatelné, že spoléhat na „tradiční české ovoce“ už není ten tutovka. Můj soused Franta to vzdal a začal hledat, co vůbec ještě má cenu sázet.
Které stromy mají šanci na nový život?
Teď to nejdůležitější. Nedávno jsem četl rozhovor s odborníkem z Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousech – radil sázet stromy, které zvládnou sucho, slunce i občasnou zimu. Například:
- Moruše (morušovník): Vydrží hodně, úrodu dává léto co léto, plody jsou fakt parádní do koláče nebo jen tak.
- Mandloň: Skoro mediteránní strom. Vysadili jsme ji před třemi lety – přežila dvě sucha i jarní omrz.
- Jeřáb obecný a oskeruše: Překvapivě nenáročné “staré” druhy, které zvládaly i časy našich babiček. Navíc mají zdravotní přínosy (i když ne každý snese tu trpkost… já ji rád nemám, ale třeba moje máma je jeřabinová královna).
- Fíkovník: Ten u nás už dávno není rarita – tady v Praze jich pár roste v komunitní zahradě. Stačí chráněné místo.
- Muchovník: Tuhle „zapadlou“ bobuli asi ještě moc lidí nevyzkoušelo. Ale v Brně je hitem posledních let, sklízí se v půlce června a přežije (skoro) všechno.
Navíc, pokud máte větší zahradu, můžete experimentovat i s menšími keři jako je rakytník nebo arónie. Ty fakt rostou jak plevel – což má v suchých letech vlastně své kouzlo.
Tipy, jak sázet „nové“ stromy – praktické rady z terénu
- Nepodceňujte závlahu první roky. Fakt to chce trošku péče. Ale po zakořenění jsou tyhle stromy výrazně méně náročné na vodu než třeba jabloně.
- Sledujte lokální odrůdy. Pokud máte možnost, kupujte sazenice z českých školek – třeba Starkl, Stránský a syn. Tyhle odrůdy bývají už zvyklejší na naše rozmary počasí.
- Testujte, nebojte se vlastních pokusů. Opravdu! Někdy funguje kombinace, která by vás nenapadla – třeba fíkovník vedle skladu dřeva drží lépe teplo, což mi poradil kolega z práce.
- Nevytrhávejte hned všechny staré stromy. Některé tradiční odrůdy jabloní nebo třešní stále mají šanci, hlavně na vyšších polohách. Ale připravte si záložní plán.
A ještě drobnost – v našem sdružení zahrádkářů máme takové heslo: „Kdo nezkusí, neochutná.“ Pravda, občas to skončí prázdnými větvemi, ale jindy zase objevem pro celý sousedský spolek.
Co z toho plyne…
Klimatická změna už není něco teoretického z televizních debat – tohle je realita našich zahrad, sadů i trhů na Jiřáku nebo ve Zlíně. Pokud chcete dál sklízet plody a netruchlit po mizerné úrodě, vyplatí se trochu přizpůsobit a zkusit druhy, které zvládnou i rok, kdy jsou červenec a srpen na suchu, a duben nasněží.
Máte zkušenost s netradičními stromy? Znáte ještě jiný druh, na který jsme zapomněli? Napište do komentářů – a nebo aspoň mrkněte, co nejblíž vaší zahradě roste sousedovi veseleji než jabloň… V každém případě – žádný rok není poslední.
