Věděli jste, že jeden postřik, který najdete skoro v každém českém zahradním domě, dokáže nadělat víc škody než krátká letní přeháňka? Tuhle informaci mi minulý týden prozradil soused — a upřímně, sám jsem si ťukal na čelo, jak jsem o tom doteď nevěděl. Možná vás to taky překvapí nebo naštve. No — je čas si říct, o co jde.
Co je vlastně v sázce: není to jen vaše zahrada
Mluvím o glyfosátu. Jasně, Roundup, Clinic a další — chemie, kterou setkáte dokonce i v hobby marketu v Olomouci, Brně nebo kdekoliv v Sudetech. Slibují čisté záhony bez plevelu, rychle a jednoduše. Začíná to neškodně — člověk stříkne okolo plotu, mezi dlaždice a má klid. A pak? Půda ztrácí život, žádní červi, málo včel, pestrobarevné houby mizí. Zdá se to přehnané? Ale jsou výzkumy, naposledy jsem jeden četl minulý měsíc v časopise „Respekt“, které potvrzují: glyfosát neumí rozlišovat. Likviduje půdní mikroorganismy, a to na celé roky.
Co říká expert a proč byste měli zpozornět
Docentka Novotná z Mendelovy univerzity mi nedávno do telefonu řekla něco, co se mi honí hlavou už týden: „Půda v Česku je víc zatížená chemií, než si lidi připouští. I když na etiketě stojí — bezpečné, rozkládá se v půdě během pár dní — realita je mnohem komplikovanější.“
Mohla by se mýlit, ale když vidím, jak v našem rajčatovém záhonu už druhý rok nevyklíčilo skoro nic, mám pocit, že na tom něco bude. A vlastně — není to jen o domácích zahrádkářích. V našem chatu mezi sousedy loni někdo psal o tom, že se po dešti slepila půda do těsta, žádná žížala. Změnilo se něco? Těžko. Všichni chtějí rychlá řešení.
Co konkrétně se v půdě děje, když použijete glyfosát
- Zabíjí nejen plevel, ale i prospěšné bakterie a houby.
- Dlouhodobě snižuje úrodnost, hlavně u zeleniny a ovoce.
- Kontaminuje spodní vodu — což je v regionech jako Jižní Morava docela problém.
- Láká rezidua v plodech — i když ne vždy, ale kdo si je jistý?
No, v katalogu Billa vám to nikdo nevysvětlí — tam najdete ovocné stromky s návodem „postříkejte před výsadbou“ a je hotovo. Osobně už se na to dívám jinak…
Jak (ne)zničiť půdu: Praktické tipy ověřené v terénu
- Zkuste mulč ze slámy, štěpky nebo posečené trávy. V naší komunitní zahradě v Plzni to funguje báječně a plevelu je minimum.
- Zaryjte zelené hnojení. Hořčice, vikev nebo jetel zlepší půdu, zabijí plevel a není potřeba chemie.
- Omezte rytí a hnojte kompostem. Moje máma to říkala pořád — a asi měla pravdu.
- Pokud už musíte stříkat, použijte ekologické prostředky — kyselina octová, přírodní herbicidy (např. Peleky od AgroBio).
Neříkám, že všechno bude hned selanka. Ale i drobná změna je lepší než další kanystr glyfosátu na polici. Možná to bude bolet — někdy přijde víc práce a hádka se sousedem, když vám jeho postřik zavane k plotu, ale zkuste o tom aspoň diskutovat.
Vyplatí se změnit přístup? Zkušenosti, které rozhodují
Měsíc tři zpátky jsme se sousedy vyzkoušeli mulč místo postřiku – a výsledek? Půda drží vodu, rajčata bez hniloby, daleko víc užitečného hmyzu. Všechno není dokonalé, plevel občas prorazí, ale půlhodina plečkování fakt nikoho nezabila. Samozřejmě, někomu to může připadat zbytečné – ale já to prostě zkusil.
Vlastně o tom i v novinách moc nepíšou, přitom tuhle změnu může udělat skoro každý, kdo má aspoň metr zahradní hlíny kolem domu. Možná se pletu, ale připadá mi to pořád lepší než sterilní „vydezinfikovaná“ zahrádka.
Váš tah: Jak to máte vy?
Používáte na zahradě chemické postřiky, nebo hledáte jiné cesty? napište mi třeba do komentářů, nebo se o tipy podělte v našem obecním facebooku (tam na to často narazíte). Až příště sáhnete po postřiku — zkuste se zamyslet: není čas zkusit něco poctivějšího?
V podstatě: Každý krok se počítá. nu, vy jste na tahu…
