Možná se vám to už stalo. Skončí sezóna, posekáte poslední listí — a pak prostě necháte sekačku někde u plotu nebo dokonce jen tak za garáží. „Vždyť je přece robustní, tak co by se jí stalo,“ říkal mi na podzim kolega v práci. Jenže… příroda je někdy tvrdá učitelka. Nedávno v našem chatu přistálo pár fotek rezavých motorů a všichni začali řešit, kde kdo udělal chybu.
Proč vůbec necháváme sekačky venku?
Jasně, prakticky každý zná pravidlo – na zimu motorovou techniku uklidit. Ale reálně? Měsíce utečou, podzimní deprese, zahradnický entuziasmus v čudu… A ruku na srdce: kdo z nás má doma opravdu dost místa na všechno nářadí? Kamarád z Plzně se mi nedávno smál, jak jeho otec zapomněl sekačku venku a na jaře ji hledal pod kopou sněhu ještě s nápisem „Pozor, kluzko“.
V našem regionu je to spíš klasika – vidíte sekačky a kolečka ještě v únoru opřená o zahradní branku. Ale co to vlastně udělá s vaší technikou?
3 hlavní problémy, které vás mohou čekat
-
Koroze všeho, co má železo
Myslím, že sníh a déšť jsou pro kov jako Juráš pro švédský stůl – zanechají po sobě škody, které už nejdou jen tak napravit. Rez začne na šroubech, pokračuje po krytu až ke klíčovým částem motoru. Jednou mi soused říkal: „Vzpomněl jsem si na sekačku až na jaře — držadla se už hýbat nechtěla a nože vypadaly jako po archeologickém nálezu.“ -
Poškozené těsnění a plastové díly
Mráz udělá své hlavně na plastu. Ty starší modely, co měl třeba ještě můj děda, to někdy vydržely — ale novější sekačky? Těsnění zpuchří, kabely se mohou polámat, plastové kryty zkřehnou a popraskají. Pak je z toho místo sekání „samoreparace“ s páskou. -
Zbytky benzínu a oleje = problém č. 1 na jaře
Nedávno jsme na toto téma debatovali v hospodě: co udělá starý benzín v karburátoru přes zimu. Odpověď zní: lepivý humus, který motor přesvědčí, aby už nikdy nenaskočil. Olej se taky mění, začne zhoustnout, usazovat bordel — a v horším případě zničí motor.
Praktické rady: jak na to, abyste na jaře nebyli překvapeni
- Nikdy nenechávejte sekačku stát na studené zemi — podložte ji paletou nebo prkny, pokud už musí zůstat venku
- Stačí stará plachta z Hornbachu – natáhněte ji přes sekačku, stáhněte gumičkou, žádný sníh ani déšť se dovnitř nedostanou
- Nádrž a karburátor vždycky vypusťte do sucha, ušetří to spoustu sprostých slov na jaře
- Když už je zima, namažte nože a pohyblivé části trochou oleje (stačí ten, co vám zbyl z výměny v autě — mně to řekla paní na poště, prý tak to dělá její manžel už třicet let)
- I starý sklep nebo kůlna u babičky nadělá lepší službu než zahrada
V podstatě jde jen o trochu disciplíny a jeden večer navíc. Možná vás překvapí, jak málo práce zabere sezónní údržba.
Stojí vám riziko za tu „rychlost“?
Pokud to ošidíte, můžete být příští jaro v klidu — nebo taky investovat do nové sekačky. Můj soused z Vysočiny letos pořizoval už třetí stroj během pěti let. „Nejspíš jsem si to trochu zasloužil,“ prohlásil. No — i velcí chlapi se učí na vlastních chybách.
Asi nemá smysl dělat z toho vědu. Ale za ty peníze, co nás sekačky stojí v dnešní době, je to skoro nutnost. Leda že vám hromady rzi a nefunkční stroje na jaře připadají nějak stylové…
Máte sekačku zazimovanou, nebo ještě čeká za barákem? Napište, co se vám už na jaře stalo – a co raději do diskuse ani nepsat, protože byste se styděli před sousedy… Všechno se počítá!
