Na první pohled se zalévání pokojových rostlin každý den zdá jako projev lásky. Nedávno mi kamarád v hospodě řekl, že jeho fíkus sice má vody vždy dost, ale ke květu nikdy nedošlo. Náhoda? Nebo za tím je něco víc, co nám naše maminky a babičky zapomněly přesně vysvětlit?
Každodenní péče — nebo každodenní stres?
Skoro každý zná ten pocit, když si kávu v kuchyni dolévá už postý desáté a při tom zalévá i všechny pokojovky. Pokojové rostliny jsou bytosti, co vlastně nerady šoky — ani příliš vody, ani sucho. když je zásobujeme vodou denně, vytváříme v půdě permanentní vlhko. Výsledkem často není bujný růst, jak čekáme, ale nažloutlé listy, houby na povrchu a kořeny, které prostě začnou hnít.
- Nadměrné zalévání utopí půdu – kořeny nemají přístup ke kyslíku
- Vlhké prostředí — ideální pro plísně
- Rostlina začne signalizovat stres — uvadající, žloutnoucí listy
Různé byty, různé rostliny, různé potřeby
Tady už není prostor pro univerzální pravidlo „zalévejte každý druhý den a basta”. Mám sousedku, která má třeba v paneláku okno na jih a pár sukulentů. Zalije jednou za 10 dnů – a všechno kvete. Naopak v chladnějších bytech, kde je vzduch vlhčí, vydrží fikus bez vody i dva týdny. Prostě — poslouchejte vlastní rostliny, ony vám řeknou, kdy mají žízeň.
Jak poznat, že to přeháníte?
Samotné přelití je často nenápadné — než listy spadnou, už je dávno zle pod povrchem. Tady několik signálů z praxe, které doporučila kamarádka ze zahradnictví:
- Půda voní zatuchle
- Na povrchu půdy se objeví bílý povlak (plíseň)
- Listy blednou a opadávají bez zjevného důvodu
- Kořenový bal je studený, mokrý na dotek
Mělo by být normální občas zapomenout zalít. Moje gerbera vydržela suchý víkend v létě úplně v pohodě. I když mi mamka tvrdila, že „kdo nezaleje fialku včas, přichází o krásu napořád” — zkušenost ukazuje, že opak je často pravda.
Co dělat, když už jste to přehnali?
Objevili jste špatné signály? Nepropadejte panice — nejste sami, kdo to někdy přepískl. První pomoc je jednoduchá:
- Vyjměte rostlinu z květináče a nechte kořeny lehce oschnout
- Odstraňte zahnívající části kořenů nůžkami (použijte ty ostré, fakt to pomůže)
- Přesadit do čerstvého, mírně vlhkého substrátu
- Omezte zalévání na období, kdy půda skutečně proschne (stačí prst − zabořit a ověřit suchost)
Vlastně, méně je často více. A když náhodou jeden týden zapomenete zalít — no a co. Pokojovky snesou mnohem víc, než instagramové rady napovídají, i když možná se mnou nebude každý souhlasit…
Tipy z praxe: zalévejte chytře, ne často
- Podle typu rostliny — kaktusům klidně dopřát sucho, papyrus bude chtít vlhko
- Květináče s drenážními otvory zachraňují situaci — radši talířek pod květináč než utopené kořeny
- Vodu dávkovat podle ročního období — v zimě třetina toho co v létě
- Občas lehký povlak písku na povrch pomáhá — plísně mají smůlu
V našem panelákovém chatu, kde si posíláme fotky pokojovek, se nakonec shodli: zalévat každý den je spíš zvyk, ne nutnost. Vlastně, někdy za tím je trocha nudy, jindy pocit péče navíc… V každém případě, než sáhnete po konvičce, zkuste na rostlinu chvíli jen koukat. Většinou si řekne sama, co potřebuje.
Možná máte svoje triky a postřehy — napište mi do komentářů! A příště — místo každodenního zalévání raději zalévání selským rozumem. Vlastně, jak chcete vy.
