Věděli jste, že květen je v českých zahradách skoro jako silvestr mezi pěstiteli? Všichni řeší, co ještě zasadit, kde si udělat kousek místa navíc, jestli už nezaspali ideální čas. Nedávno mi soused, který má zahradu větší než můj celý byt, vyprávěl, jak v květnu vždycky něco zapomene zasadit. Prý je to „magický“ měsíc — stačí pár dní zpoždění a sklizeň je poloviční. A víte co? Možná má trochu pravdu…
Proč je květen tak důležitý?
Nevím, jestli jste to někdy sledovali poctivě, ale v květnu jako by půda začala „dýchat“. Teploty jsou už stabilní, ranní mrazy většinou odzvonily, a ještě neřešíme úmorné letní sucho. Rostliny startují s obrovskou energií — taková druhá šance po aprílu, kdy je vše v pohybu, ale máloco garantované. Podle starých zahrádkářů je právě květen měsíc, kdy rozhodujete o tom, jak bohatá a chutná bude vaše letní a podzimní úroda. Taky už dávno neplatí, že na venkovní záhon se v květnu sází jen salát a kedlubny…
Co teď (ne)propásnout
- Fazole, fazolky, hrášek: Pokud milujete zelené lusky do rizota nebo křupavý hrášek, neváhejte. Na jihu Moravy už klíčí ze země, v Krkonoších raději ještě trochu počkejte…
- Mrkev: Seje se už od dubna, ale i teď v půli května klidně „dovysejte“ prázdná místa — v srpnu si poděkujete. Sama vždycky přisypávám o něco víc, když mi řádky vypadají prořídlé.
- Cukety a dýně: Ideální čas dát je ven. V Praze už lidé sdílí na Facebooku fotky prvních rozkošných lístků, i když na Vysočině od kamen ještě nikdo neodchází…
- Bylinky: Bazalka, koriandr, kopr — sázím je do velkého květináče, protože uvnitř bydlí zásadně kočky a v záhoně se vždycky najde slimák.
- Rajčata a papriky: Do země až po „zmrzlých“ (Pankrác, Servác, Bonifác), takže klidně začátkem druhé poloviny května. Nedávno jsme v chatu řešili, jestli papriky přežijí noční teploty pod 10 stupňů — no, záleží na odrůdě, ale většinou moc ne.
Na seznamu by být mohly i saláty a ředkvičky, ale ty sázel (snad) každý už v březnu. Ještě doporučím měsíční jahody — rodí celé léto a skoro vám je nevyzobou ptáci.
Jak na opravdu bohatou úrodu (i když nemáte hektar půdy)
Tady mám dva tipy, které sdílím vždy, když se mě někdo ptá, proč mám v bytě na okně víc bazalky, než u nich na chalupě na záhonu. První — nepodceňujte hustotu výsevu. Málo lidí si uvědomuje, že například mrkev potřebuje prostor, zatímco špenát snese i docela blízkého souseda. Druhý — nebojte se kombinovat plodiny. Naše babičky sázejí mrkev vedle cibule, protože prý odpuzuje mušky (i když kdo ví, jestli to fakt funguje…).
Na minulém firemním pikniku jsme se bavili s kolegy z Brna, jak pěstují rajčata v pytlích od substrátu přímo na balkoně. Úrodu mají prý podobnou jako klasické záhony. Takže to fakt jde. Pokud se bojíte experimentovat, zkuste začít jen s jedním truhlíkem — je to lepší než čekat na „ideální zahradu“.
Když něco nevyklíčí (aneb i mistr tesař se někdy utne)
Občas zkrátka něco nevyklíčí, zežloutne, slimák sežere půl záhonu. To je ta realita, kterou vám na Instagramu málokdo ukáže. Minulý rok mi z pěti řádků fazolí přežily dva, a přesto jsem si na podzim dělala lečo do zásoby. Takže klid, nikdo tu nečeká perfektní výsledek — zahrada je hlavně zážitek.
V květnu je pořád ještě čas zkusit něco nového. Možná překvapíte sebe i sousedy. v nejhorším se budete smát, jak to zase dopadlo… No vy víte.
Vyběhněte ven a zasaďte aspoň pár semínek
Teď je opravdu ten moment, kdy můžete rozhodnout o vlastní sklizni — ať už na zahradě, balkoně, nebo v květináči na parapetu. A kdo nic nezasadil, ten nic nesklidí, to mi připomněla vždycky babička svým „lepší něco, než nic“. Když už nic, aspoň květen nenechte proklouznout bez zelených prstů. Pochlubte se, co se vám letos povedlo nebo co naopak vůbec nevyrostlo… komentáře jsou vaše!
