Asi každý, kdo někdy plánoval zahradní skleník, slyšel základní pravidlo: bez slunce to prostě nejde. Ale co se stane, když přece jen postavíte skleník do polostínu — třeba pod větve staré jabloně, kde je světla tak napůl? Nedávno jsme to řešili v našem chatu zahrádkářů a výsledky nebyly tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát.
Jak moc vlastně skleník potřebuje slunce?
Všude čtete čísla — „minimálně 8 hodin osvětlení denně“, „směřovat ke slunci“, „nejhorší je severní stěna“. Ano, v Česku se často doporučuje umístit skleník na jih nebo jihozápad, ideálně daleko od stínů domů či vysokých stromů. Jenže, ruku na srdce, ne každý má na zahradě místo jako na katalogové fotce.
Mě samotného trochu zaskočilo, když můj soused tvrdil, že mu rajčata stejně nejvíc rostou u plotu — a tam slunce moc nejde. Možná měl zvláštní odrůdu, nebo mu prostě přálo počasí.
Co se opravdu děje ve stínu? Praktická zkušenost
Na jaře — to bylo tak tři měsíce zpátky — jsme jeden menší polykarbonátový skleník postavili částečně pod korunu staré lípy. Byl to experiment, protože ideální místo už bylo zabrané klobásama a trampolínou. První měsíc: saláty, ředkvičky, okurky. Vše klíčilo, ale oči by plakat chtěly — rostliny byly nižší, natahovaly se za světlem, listy bledší. Ani ten můj pes do skleníku nechtěl. Ale proti žáru v červnu to mělo překvapivé plus — nebylo tam takové vedro.
- Saláty shnít nestihly, než jsem je stihl sníst
- Rajčata zaostávala, ale přežila i krátké období bez vody
- Plíseň se objevila později oproti mému druhému skleníku na sluníčku
Možná se pletu, ale ve stínu to prostě roste pomaleji a méně. Ale přežije toho víc.
Kdy a proč má smysl řešit stín?
Teorie říká, že stín je „zlo“, protože omezí fotosyntézu. Prakticky — v době, kdy jsou léta jak ve Španělsku a každý druhý zahrádkář řeší spálenou papriku, je stín spíš ochrana před úpalem. V mém okolí poslední roky hodně lidí řeší právě přeschlé nebo popálené rostliny, a málokdo se nebojí „nedostatku světla“.
Navíc některé plodiny — špenát, salát, rukola — budou ve stínu rost krásně celé léto, zatímco na plném slunci vykvetou a zhořknou dřív, než si všimnete. No a okurky… ty rostou vždycky tam, kde nechcete.
Fakta, polopravdy a tipy z praxe
- V polostínu skleník ochladíte — vhodné v horkých letech
- Růst je nižší, sklizeň menší, ale stabilnější
- Riziko spálení a přehřátí — skoro žádné
- Vlhkost ve skleníku déle vydrží, méně zalévání
- Když můžete, volte východní nebo jižní stěnu — na sever nestavte vůbec
- Skleník pod listnáči na jaře dostane hodně světla, v létě je pod ochranou
Není to řešení pro každého a kdo chce úrodu na prodej, měl by raději slunce. Ale pokud vám jde o pohodlí, menší rizika a trochu experimentování, dejte šanci i stínu.
No a závěr?
Všechno záleží na tom, co zrovna potřebujete a kolik místa máte. Skleník ve stínu je kompromis — něco získáte, něco ztratíte. Ale v těch vedrech posledních let to dává větší smysl než dřív. Mimochodem, soused tvrdí, že i jeho babička pěstovala jahody ve stínu a byly sladké jak med… Tak kdo ví.
Máte zkušenost? Vyvedl vás vlastní stín z omylu, nebo radši slunce na plný plyn? Napište do komentáře, co u vás fakt fungovalo — sdílená zkušenost je na váhu zlata.
