Možná se vám to zdá jako banalita – zaleju večer, zaleju ráno, hlavně aby ty okurky někdo zalil, ne? Jenže zrovna minulý týden mi sousedka vyprávěla, že prý zalévání večer je jeden z hlavních důvodů, proč nám okurky chřadnou a žloutnou listy rychleji než počasí na kraji Vysočiny. A já si říkal – fakt v tom může být takový rozdíl? Rozhodl jsem se to ověřit. Výsledek mě upřímně trochu překvapil.
Proč se vlastně doporučuje zalévat okurky ráno?
Známý zahradník z Přelouče mi vždycky říkal: „Ráno je půda chladnější, voda se pomalu vsakuje, rostlina má čas ji využít a sluníčko přes den zatáhne přebytečnou vlhkost z listů, takže nedostane plíseň.” Vlastně to zní skoro logicky.
Zejména v červnu, když jsou vedra jak u Chorvatského moře, okurky vypijí doslova kýbl vody denně – aspoň podle naší městské zahrádkářské chaty. zalévání ráno jim dává šanci tu vodu pořádně vstřebat, aniž by je uvařilo polední slunce nebo dusila vlhkost přes noc.
Co se tedy stane, když zalijete okurky večer?
No, upřímně, přesně to jsem měsíc zkoušel. Jednu půlku záhonu podle rady z fóra zaléval soused v sedm ráno, druhou já v osm večer – když jsem konečně sám dodělal svojí práci, uklidil (snad) dětem koloběžky a dovalil se s konví.
Zásadní výsledek? Okurky zalévané večer rostly stejně rychle, některé dokonce v prvním týdnu vypadaly lépe, protože tolik neuvadaly přes den ve vedru.
Ale… po dvou, třech týdnech se začaly na listech objevovat náznaky plísně a konce listů žloutly rychleji. Večerní vlhko (a v některých letech i chlad, viz loňské léto) prostě nahrává houbám a plísním. Konkrétně padlí a plíseň okurková – dva postrachy českých zahrádek.
Výhody a nevýhody večerního zalévání
- Výhody: voda se stihne pořádně vsáknout (hlavně když je sucho), nemusíte stát u konve v šest ráno jako já po víkendové večeři s kamarády.
- Nevýhody: vyšší riziko plísní, listy zůstávají vlhké celou noc, půda ochladne a okurky mohou „nastydnout“, což zmiňoval i agronom z Olomouce. A to nemluvím o hlemýždích – jejich ráj, pokud zalejete večer.
Výsledky z mého pokusu i toho, co mi říkali ve dvou zahradnictvích: v chladnějších oblastech, kde je ráno a večer rosa, je večerní zalévání okurek skoro automatický lístek do plísňové loterie. Naopak na vyprahlých jižních svazích (Svatobořice-Mistřín, Uherské Hradiště… znáte to) může okurka večerní zálivku ocenit.
Kdy je večerní zalévaní opravdu špatný nápad?
- Když je v předpovědi deštivo nebo vysoká vlhkost – riziko plísní stoupá několikanásobně.
- Pokud pěstujete ve skleníku, kde se „dusí“ už tak – večerní zálivka je často začátek konce.
- Na těžkých jílovitých půdách – voda zůstane stát a kořeny mohou zahnívat.
Naopak, pokud máte písečnou půdu, v regionu sucho a horké dny bez noční rosy – můžete večer zalévat, ale jen ke kořenům, nikdy ne na listy. A možná vám to vyjde lépe než ranní honička.
Praktické tipy z českých zahrad
- Zalévejte brzy ráno nebo těsně před východem slunce – ne v pravé poledne.
- Vždy k patě rostliny, ne přes listy (pamatujte na ty plísně).
- Používejte odstátou vodu, klidně z bečky – moje máma říká, že studená voda z kohoutku je nejhorší, protože „okurky dostanou šok“.
- Pokud zaléváte večer, udělejte to co nejdřív po západu slunce a sledujte předpověď – když má pršet, nechte si vodu na jindy.
no a kdybyste se chtěli úplně vyhnout rizikům, zkuste kapkovou závlahu ráno – investice není vysoká, úspora času i vody obrovská (aspoň kolega s paneláku si to chválí už druhý rok).
Závěr, který není úplně závěr
Možná je to celé indiánská moudrost, kterou si naše babičky předávají už od První republiky — a přeci trochu funguje. Já od té doby zalévám radši brzy ráno, i když někdy prostě nemám šanci, protože v Pardubicích je v půl sedmé už fronta u konve.
Zkoušejte, co vyhovuje právě vaší zahradě, půdě, klimatu a času. A klidně napište do komentářů svůj trik, případně jestli máte taky sousedku, která vždycky všechno ví líp…
