Všimli jste si někdy, jak na některých starých zahradách stojí ovocné stromy hodně blízko u sebe? Jasně, většina z nás slyšela rady typu: „Nesázejte hrušeň a jabloň vedle sebe, prý si konkurují.“ Ale je to pravda, nebo jen další zahrádkářský mýtus? Nedávno jsme to ve skupině na Facebooku rozebírali a musím říct, že výsledek mě vážně zarazil – některé odpovědi nebyly úplně logické, když nad tím teď přemýšlím…
Proč by to mělo vadit? Tradiční argumenty aneb Co říkaly naše babičky
- „Hrušeň a jabloň nesnášejí sousedství – zahubí se navzájem.“
- „Budou bojovat o živiny a vodu, takže plody budou malé a stromky zakrní.“
- „Snadněji chytí choroby, jeden druh nakazí druhý.“
jestli jste někdy sázeli stromy podle rad rodičů z Vysočiny nebo třeba z okolí Kolína, možná vám tohle přišlo normální. Já tomu dlouho věřil — ale měsíc zpátky mi sousedka ukazovala právě opačný případ: na jedné ploše u plotu má už roky hrušeň i jabloň a obě vypadají skvěle. Tak v čem je háček?
Fakta: Co se opravdu stane, když stromky vysadíte vedle sebe
Podle ovocnářů z Mendelovy univerzity (a to jsou vážně kapacity — loni jsem byl na jejich dni otevřených dveří) hrušeň a jabloň nejsou žádní úhlavní nepřátelé ani „kohouti na jednom smetišti.“ Jejich kořenové systémy nejsou agresivní, takže se zvládnou podělit o prostor i živiny. Pokud máte běžnou českou půdu (žádné extrémy), nebudou mít ani výrazný problém s růstem či plodností.
Jediné, na co si dejte pozor: zasazujte je dost daleko od sebe — alespoň 3-4 metry, ať mají koruny místo. Jinak si navzájem stíní a opravdu jim budou chybět některé živiny. Ale to platí v podstatě pro jakékoliv větší stromy, nejen pro hrušeň s jabloní.
Choroby? Ano, ale…
často se zmiňují choroby, zvlášť strupovitost – ta útočí na obě dřeviny. Pravda je, že pokud někde v okolí vypukne epidemie této houby, může přelézt z jabloně na hrušeň a obráceně. Ale stejnou šanci mají stromy i bez toho, abyste je zasadili těsně vedle sebe. Na to jsou chemické i přírodní postřiky – a hlavně, prevence začíná u zdravé, větrané koruny.
Docela zajímavé bylo zjištění ze slovenského odborného webu: na některých stanovištích si jabloně a hrušně naopak navzájem „pomáhají“, protože svým listím narušují mikroklima kolem kmene a snižují riziko přehřátí či přeschnutí – zvlášť na Moravě je to prý znát. kdo by to řekl.
Kdy vedle sebe nesázet? Výjimky existují
- Máte-li opravdu těžkou, jílovitou půdu – tam budou nové stromky soupeřit o kyslík.
- Pokud máte málo místa, ale chcete od každého druhu maximum ovoce – lepší je prostor rozdělit.
- Vlhká a stinná místa – vyšší riziko plísní a houbových chorob.
Naopak na běžné zahradě, ať už v Hradci nebo třeba na okraji Brna, není důvod to nevysadit. Kamarádka z Přerova teď na jaře sázela hrušeň těsně vedle staré jabloně a tvrdí, že to hlavně kvůli včelám — víc květů, víc hmyzu, a tedy i větší úroda.
Tipy z praxe: co udělat, aby to fungovalo
- Dodržte doporučené vzdálenosti – ideálně 3-5 metrů.
- Sledujte zdravotní stav obou stromků, v případě potřeby zasáhněte dřív než přijde opravdu problém.
- Střídejte odrůdy – rozmanitost snižuje riziko hromadné choroby.
- K mulčování použijte kompost nebo posekanou trávu – mám vyzkoušeno, funguje to líp než kupovaný mulč.
Vlastně v tom není žádná velká věda — i když, možná jsem měl prostě štěstí. někdo asi narazil i na problémy
V závěru… aneb proč to zkusit (nebo ne)
všechno se mění – počasí, škůdci, i zvyklosti v sázení. A klidně může platit, že co funguje u vás, neprojde u tety v Jihlavě. ale aspoň víte, že když zasadíte hrušeň vedle jabloně, žádná „zahrádkářská apokalypsa“ vám nehrozí. Tak to zkuste – a napište mi do komentářů, jak to roste u vás. Nebo třeba pošlete fotku. V našem chatu to stejně pořád řešíme…
