Už jste někdy stáli v oddělení zahradnických chemikálií v Hornbachu a měli pocit, že tady někdo trochu přehání? Taky si pamatuju, jak jsem před měsícem chtěl ochránit své rajčata před mšicemi a nakonec jsem si odnesl malou plastovou lahvičku za cenu výletu do Zoo Praha. Naštěstí – sousedka mi ten den u kávovaru vysypala jeden domácí trik. A musím říct, že od té doby obcházím regály s postřiky obloukem.
Co je to vlastně postřik z kořene?
Není to žádné kouzlo starých babek, i když moje máma by s tím nesouhlasila. Jde o domácí roztok připravený z kořenů běžných rostlin – často kopřiv nebo křenu. Stačí pár minut v kuchyni a máte po ruce přírodní zbraň proti škůdcům a houbám. Navíc je to bezpečné i pro děti a domácí mazlíčky, což v našem paneláku ocení asi každý druhý.
Proč kupovat drahé přípravky, když efekt máte za pár korun?
- Neobsahuje jedy a chemii – vaše zelenina zůstane čistá.
- Můžete aplikovat častěji – bez strachu z „přehnojení“.
- Ekologické: zbytky ze zahrady najdou smysluplné využití.
Možná mě trochu ovlivnila ta sousedská atmosféra na společných záhoncích… ale zatím vždy platilo: tímhle postřikem nezkazíte vůbec nic. No, kromě mšic.
Jak na to? Nejsnadnější recept na postřik z kořene
Moje babička v Příbrami dělává postřik z kopřivy, ale nedávno jsme v našem chatu rozebírali variantu z křenu. Každopádně, základ je podobný:
- Natrhejte cca 200 g čerstvých kořenů (kopřiva, křen nebo rebarbora).
- Očistěte a nastrouhejte – pozor, s křenem fakt raději venku, jinak všichni doma brečí.
- Zalijte litrem studené vody a nechte 24 hodin louhovat.
- Potom přeceďte přes jemné síto nebo starou hadru (čistou, samozřejmě).
- Naplněte postřikovač a aplikujte ideálně večer nebo ráno na listy rostlin.
Jen drobnost: nikdy neskladujte hotový postřik déle než 2–3 dny. V lednici se dá, ale mám pocit, že vůně už třetí den úplně neláká…
Na co si dát pozor? Možná úskalí a moje zkušenost
Nechci tvrdit, že tohle je univerzální spasitel. Například na molice u rajčat to fungovalo spíš napůl. Ale slimáci a mšice dávají pokoj skoro okamžitě. Kamarád z Ostravy tvrdí, že na růže by už nepoužil nic jiného — já si ale stejně myslím, že někdy prostě záleží na počasí a štěstí. Všeobecně: neaplikujte za ostrého slunce, jinak se listy „spálí“. Byl jsem z toho jednou pěkně nafouklý.
Kdy a jak postřik používat?
- Jaro a léto – ideální doba pro prevenci napadení
- Po dešti, když rostliny schnou – účinek je výraznější
- Nikdy do květu – může snižovat opylení
A jo: pokud vám po týdnu zbyde v postřikovači, prostě to vylijte na kompost. Však ono už si to tam najde svoje využití, nebo ne?
Vyplatí se to tedy zkusit?
Za mě rozhodně. Jestli doma bojujete s mšicemi, slimáky, nebo prostě chcete omezit chemii — tenhle domácí postřik z kořene nic nestojí, nic neriskujete a poznáte nové triky, o kterých se ještě včera v Kauflandu nikomu nesnilo. Samozřejmě, účinek není stoprocentní. Ale v našem komunitním skleníku letos zvládl zachránit mrkev i šeříky.
A vy – máte svůj vlastní osvědčený recept? Nebo zkušenost, na co postřik (ne)funguje? Napište mi to klidně do komentářů nebo to probereme večer u piva. Vždyť, v tom je celá zábava…
