Na jaře se sousedi předhánějí, kdo má zelenější trávník. Nedávno jsme to probírali na chatě – vypadá každý tip na zalévání stejně. Ale právě tady prý většina z nás dělá zásadní chybu, co může klidně stát celé léto bez zelené plochy. Zní banálně, ale čeká na vás jedno překvapení…
Kolik vody je moc – a kdy je jí málo?
Už vám někdy někdo řekl, že trávník „chce hodně vody“? Mě tím bombarduje tchán už roky – i když ve skutečnosti to tak prosté není. Přelévání i podlévání má svá rizika. Když totiž zaléváte trávník příliš často a po troškách, kořeny se rozmazlí a zůstávají na povrchu, místo aby „hledaly“ vláhu hlouběji. A přitom právě hluboké kořeny dělají trávník odolný proti suchu.
Největší omyl: časté, ale mělké zalévání
Zní to logicky – horko, sucho, tak půjdete s hadicí každý den. jenže právě to je ta past. Když každý den jen pokropíte povrch, vytváříte ze svého trávníku „zelenou závislost na vodě“. Kořeny jsou líné, mělké – stačí pak pár horkých dní bez deště a louka se změní v step. Můj kolega z Plzně si na toto loni stěžoval, a jeho efektivní trávník přitom začal žloutnout rychleji než vedlejší, skoro zanedbaný…
Kdy a jak správně zalévat? Tři jednoduchá pravidla
- Zalévejte méně často, ale vydatně. Ideál: 1–2× týdně, ale tak, aby se voda dostala aspoň 10–15 cm do hloubky. Rychlý test – zapíchněte šroubovák, musí jít hladce.
- Nejlepší čas? Brzy ráno nebo večer. V poledne 90 % vody vyprchá a zbytek spálí slunce. Osobně radši vstávám dřív – klid, vůně, trochu meditace.
- Nepanikařte nade vším žlutým. Občas horka přejdou a tráva se vzpamatuje – aspoň v Česku to tak většinou je. Jenže pokud už se objevují „lysiny“, možná je chyba někde jinde (např. sešlapání, škůdci, tvrdá voda – no, každá zahrada je svého druhu originál…).
Vyplatí se investovat do automatického závlahového systému?
Měsíc zpátky jsme toto probrali v sousedské skupině na Facebooku. Polovina lidí nedá dopustit na chytrou závlahu s čidlem půdní vlhkosti – prý to dává lepší výsledky než lidský faktor. Já zatím zůstávám u manuálu: hadice, kropítko… občas i dešťovka ze sudu. Opravdu to asi záleží na vašem rozpočtu, velikosti zahrady a toleranci k moderním „vychytávkám“. Může to být super, ale také to znamená další údržbu navíc.
Sporný trik: Mulčování – pomoc nebo past?
Babička mulčovala sekáním a vždycky tvrdila, že sekačkovou trávu nechávat je základ úspory vody. Funguje to – ale jen když totéž neudělají všichni ve vesnici a nevznikne zelený koberec plný plísní. Někdy je lepší nasbíranou trávu odnést pryč nebo zkompostovat. Tady zkrátka univerzální pravidlo neexistuje, trávník i půda mají svoje vrtochy (a většinou vám je rádi sdělí sousedi…)
Rady na závěr – co si zapamatovat do příští zálivky?
- Nedělejte z vody drogu pro váš trávník – učte ho hospodařit sám
- Zalévejte méně často, ale pořádně do hloubky
- Respektujte region a počasí – co funguje v Praze, nemusí platit v Brně
- Nenechte se vykolejit tím, co „všichni říkají“. Trávník je taková malá laboratoř
Možná vám vaše tráva letos za novou taktiku poděkuje. Pokud ne – ozvěte se, rád vyměním zkušenosti. V každém případě, nepropadejte panice při první žluté skvrně. A hlavně… v létě je lepší užívat si zahradu než hádat se se svým trávníkem, no ne?
