Na konci dubna, když u nás v Ústí ještě ráno mrzne a odpoledne je skoro na tričko, jsem zase jednou zapomněl otevřít skleník. Všimli jste si, jak stačí jediný den bez větrání — a rajčata vás „pozdraví“ o poznání slabším růstem? Nedávno v našem zahrádkářském chatu jeden kolega napsal, že nechal pařeniště zavřené na víkend, protože „stejně bude zataženo“. No, o těch následcích se pak diskutovalo ještě týden. Skleník vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti je to malý biologický experiment — a není těžké ho pokazit.
Proč se (ne)vyplatí skleník pravidelně větrat
Ruku na srdce: kdo z nás to ještě neudělal? Dáte ráno kávu, jdete do práce, a když odpoledne dorazíte domů, vona se tam moc „pěkně“ paří. Anebo typická situace — soused volá, jestli nemáte cucumbers navíc, a vy si až v tu chvíli vzpomenete, že jste vlastně dva dny neotevřeli vchod.
- Teplota roste raketově. Ve skleníku může být klidně i 45 °C, i když venku není víc než 22.
- Riziko plísní a škůdců. Nevětraný skleník je ráj pro plíseň šedou a svilušky — znám to ale fakt z vlastní zahrady.
- Rosí se skla. Kondenzace, která nikdy nezmizí, pokud tam stojí „tropický vzduch“. Plísně jak vyšité…
Co se vlastně děje, když zapomenete větrat
Celý systém naruší nejen přehřátí, ale i absence čerstvého vzduchu. Můj kamarád Honza z Plzně říká, že když nevyvětrá, rajčata prostě dusí – a má recht. Ztráta vody je vyšší, listy se kroutí, rostliny stagnují nebo uhynou. Teplota stoupá, ale rostlinám chybí oxid uhličitý. No a plísně si mnou ruce (nebo jak to říct).
- Rajčata, okurky nebo papriky ztrácejí květy – opylovači tam nevlezou
- Množí se houby a bakterie, které za normálního větrání nemají šanci
- Rostliny jsou celkově slabší a dřív podlehnou nemocem
nejhorší je to těsně před bouřkou, když je všude dusno a člověk si řekne: bude pršet, to schladí. Jenže skleník se uvaří ještě dřív, než zaprší…
Jak jednoduše zajistit správné větrání (i když jste pracovně vytížení)
Když na to přijde, většina moderních skleníků má už dneska samootevírací okna — investice do námrazy nebo zajíce na poli, jak říká moje máma, se tu fakt vyplatí. Jestli ale máte starší typ nebo malý pařník, stačí základní rutinu:
- Větrejte skleník každé ráno, když jdete kolem — stačí 2–3 minuty.
- Při oteplení nechte otevřené i hlavní dveře, ať cirkuluje vzduch.
- Večer zavírejte, jakmile začne být chladněji. Nedá se to napsat tabulkově — spíš podle pocitu. Ale nespoléhejte, že „to nějak zvládne“.
na minulý rok si vzpomínám, že jsem nechal skleník týden zcela bez dohledu, protože jsem byl na horách. výsledek? Všech pět keřů paprik doslova vyschlo. Takže — co nezalijete/vyvětráte, to vám příroda vezme zpátky.
Není to jen o okurkách: vedlejší efekty nevyvětrání
Možná vás to překvapí, ale kytky nejsou jediní, kdo trpí. Ve skleníku, kde je dlouhodobě vlhko a horko, se často zabydlí obávaní škůdci — svilušky, molice, případně i mravenci (ano, i to se mi stalo). Když to přeženete se zálivkou ve spojení s nevětráním, projeví se zápach, který vám žádný návštěvník nezapomene připomenout.
V našem sousedském fóru někdo navrhoval dát do skleníku malý ventilátor. není to špatný nápad – a když vezmete prodlužovačku z garáže, ušetříte si nervy.
Rychlé tipy na závěr
- Raději častěji a na kratší dobu větrat než všechno naráz
- Nikdy nezavírat hned po dešti — vlhkost musí ven
- Použít teploměr s pamětí maxim/minim – možná budete překvapeni
- A necpat do skleníku všechno možné najednou – těsný prostor=méně cirkulace
Vlastně je to jednoduché, když si jednou zvyknete. Přijde mi, že paměť na správné větrání se pěstuje stejně jako majoránka – vyžaduje trochu cviku a občasnou podporu, třeba i od souseda. Ne že by vše fungovalo vždycky ideálně… no, vy určitě vlastní zkušenosti doplníte! Napište do komentářů, co doopravdy funguje u vás — zajímáme mě vaše triky.