Říkali vám, že rajčata jsou vděčná plodina? Taky jsem si to myslel, dokud mi na začátku léta půl úrody neuschlo přímo před očima. Prý „oboje rajče, všechno zvládne“ — jenže realita zahradníků bývá jiná. Proč rajčata chřadnou právě v době, kdy by měla růst jako o závod? Možná budete překvapeni, co za tím skutečně stojí.
Ne, vždycky za to nemůže sucho nebo plísně
Mnoho lidí v Česku je přesvědčených, že když rajče chřadne, musí být málo zalité nebo napadené plísní. To dává smysl — i v naší ulici se traduje, že na rajčata patří hlavně konvička a postřik z drogerie. Ale měsíc zpět jsme v našem zahrádkářském chatu řešili, že letos schne úplně každý druh — keříkové i tyčkové.
Až soused Jan přišel s něčím, co mi na první pohled přišlo divné: není to problém vody ani chorob, ale… půda bez živin. Jo, tak prosté. Rajčata v sezoně prostě „sežerou“ ze země všechno zajímavé tak rychle, že už ve druhé půli léta trpí. Někde jsem četl, že jsou v tom skoro jako puberťák na internátu — pořád by jedla.
Hlavní chyba: Hnojíte, ale špatně
Typická česká strategie je jednorázově přimíchat granulované hnojivo při výsadbě — a dál už jen zalévat. Jenže rajčata mají ráda dusík, fosfor a draslík skoro pořád. Naše půda na Vysočině byla v červnu temná a voněla, teď už je ale vysloveně „vyžraná“, i když zalévám každé ráno. Čím dál víc pěstitelů, včetně mě, potvrzuje — klíčová je pravidelnost. Poslední dva roky zkouším každých 10–14 dní zkombinovat domácí kompostový výluh s přírodním hnojivem (zkuste třeba hnojivo Forestina nebo Ekoverde, běžně mají v Hornbachu nebo Mountfieldu).
- Rajčata mají krátkou paměť na živiny — co dostanou, to využijí hned
- Bez draslíku začnou žloutnout listy, plody jsou mrňavé
- Přírodní hnojiva / kompost jsou pro kontinuitu nejlepší
- Pozor na přehnojení dusíkem — rajčata „vyženou“ do listů, ne do plodů
Když hnojíte, sledujte i signály z listů
Možná vám to přijde zřejmé, ale často se to přehlédne. Jakmile listy blednou, kroutí se nebo mají fialové žilky, není to vždycky známka nemoci, jak říká moje mamka. Často je to právě deficit mikroprvků, které běžné „modré“ NPK hnojivo nikdy nedodá.
Na jaře stačí dobrý kompost. Od července je skoro nutnost přidat draslík (banánové slupky, dřevěný popel…), případně zkuste univerzální kapalné hnojivo pro plodovou zeleninu. V Praze to prodává každý druhý zahrádkář u metra, takže žádná věda.
No a co nakonec?
Ne vždy to stoprocentně funguje — počasí v Česku je loterie a občas prostě zavaří i ty nejlepší úmysly. Ale opravdu: pravidelná dávka kompostu nebo šetrných hnojiv je přesně to, co vaše rajčata potřebují, aby neseschla v půlce léta. A kdyby i tak nevoněla, jak mají — možná jsem něco přehlédl, nebo se letos země rozhodla vzdorovat.
V každém případě, zkuste letos dát svým rajčatům trochu „jídelníčku na míru“. A jestli máte vlastní zkušenosti, tipy nebo dokonce opak, napište je dolů do komentářů. Však rajče je tak trochu malý záhadolog — a lepší už to asi nebude…
