Víte, co mě napadlo včera při návštěvě u sousedů v Kolíně? Že zahrady našich sedmdesátníků vypadají nějak podezřele lépe než ty ostatní v ulici. Listy rajčat bez dírek, záhony tiché, žádní slimáci ani mšice – div že si tam neotevřou botanickou zahradu. jak to dělají? Možná čekáte pohádku o zázračném pesticidu nebo drahých hnojivech. Ale ne — odpověď překvapí skoro každého, kdo běhá po hobbymarketu ve snaze vyřešit všechny trable.
1. Zahrada podle selského rozumu — žádná věda
Naši rodiče (a prarodiče) by se možná smáli velkým nápisům „BIO“ na dnešních obalech. Pro ně totiž bylo přirozené, že se na záhony vrací listí a sláma — žádné zbytečné vyhazování zeleného odpadu. I můj kolega z práce tvrdí, že jeho babička „živila půdu víc než rostliny“. A to je asi hlavní trik, kterého si všímají i moderní biologové: zdravá půda znamená silné rostliny, které jsou pro škůdce tvrdým oříškem.
2. Směs rostlin — nejen pro parádu, ale i ochranu
Zkuste se projít po starší zahradě v okolí Brna. Uvidíte, že mezi rajčaty často roste měsíček nebo bazalka, pod keři rybízu se choulí cibule. jen tak, nikdo na to nemá speciální plán — prý prostě „ještě zbylo místo“. Ale právě tahle pestrost odpuzuje škůdce. Mšice třeba nesnáší máty a levanduli, slimáci se vyhýbají lichořeřišnici.
- Řebříček: Odpuzuje mravence a podporuje růst zeleniny.
- Kopr: Láká „hodné“ berušky, které likvidují mšice.
- Česnek: Funguje jako bariéra proti slimákům (i upírům… no dobře, to asi ne).
3. Minimum zásahů, ale pravidelně
Možná máte pocit, že když uvidíte první dírku v listu, musíte zasáhnout. Sedmdesátníci to často nechávají být – aspoň týden. Na minulém srazu ve spolku jsme o tom mluvili: ani jeden z těchto zkušených nenastříkal zahradu při prvním problému, většinou vyčkali. Škůdce často sežerou ptáci, nebo se prostě „přeženou“. Funguje to vždy? Nevím, jestli bych měl odvahu čekat u svých paprik, ale statisticky jejich zahrady vypadají líp.
4. Mechanická ochrana — staré metody, které fungují
Plastové pasti, lepové desky nebo „pivní pasti“ na slimáky — to všechno znáte. Ale víte, že moje máma doteď pokládá kolem záhonů popel (na slimáky) a suché větvičky maliníku (proti mravencům)? Nechci tady dělat reklamu rodinným zvykům, ale v menší zahradě to často funguje. Taky prý hodně zalévali raději brzo ráno, aby slimáci v noci tolik neřádili.
5. Málo chemie, víc trpělivosti
Neviděl jsem za poslední rok u sousedů žádný výbuch granulek nebo barevné postřiky. Možná jsou staromilci. nebo prostě vědí, že když přeskočíte chemii, mají škůdci méně šancí na resistenci a zahrada dýchá „po staru“. Asi bych nevsadil všechno na trpělivost – někdy je zásah nutný. Ale běžné škůdce zvládnou starou školou…
Co si z toho vzít? Možná méně znamená víc
Neříkám, že musíte kopírovat úplně vše od sedmdesátníků. Ale zkusit nechat zahradu trochu „dýchat“, promíchat záhony kvetoucími bylinkami a občas věc řešit pomaleji — neuškodí. v našem chatu jsme zkoušeli letos pěstovat mrkev mezi cibulí a světe div se, škůdci tentokrát ustoupili. jestli náhoda? Možná. Ale snad je v tom i kousek selského rozumu a zkušeností starších.
Máte vlastní tip, co na zahradě fakt pomohlo? Napište. Rád tu zveřejním další postřehy — nebo si aspoň postěžuji nad vlastními nezdary. Vždyť v tom jedem všichni společně… nebo snad ne?