Věděli jste, že podle průzkumu z minulé sezóny až 63 % českých pěstitelů dává přednost „babiččiným“ metodám před moderními hnojivy? A není to žádná nostalgie – často to prostě dává větší smysl pro rozpočet i výsledek. dnes se podíváme na pár nečekaně běžných věcí, které zkušení zahrádkáři přimíchávají do země, a proč navzdory trendům stále věří v obyčejnost.
Proč ne vždy sypat drahé granule
Rozumím pokušení investovat do „zaručených“ směsí, zvlášť když v hobbymarketech svítí regály novinek. Nedávno jsme to řešili v našem komunitním chatu: někdo dal za sezonu přes tři tisíce, výsledek průměr. Staří sousedi vám ale řeknou — není všechno zlato, co se třpytí. A chemie samozřejmě funguje, ale… no, nic není zadarmo. Navíc půda po ní často jakoby „unavená“.
Co tedy dávají zkušení zahradníci do hlíny?
- Popel ze dřeva – Soused Miloš nedá dopustit na popel z obyčejných kamen. Obsahuje draslík a stopové prvky, zlepšuje strukturu půdy a odpuzuje slimáky. Jen pozor, žádná barva nebo lak, čistý popel.
- Kávová sedlina – V našem domě je to skoro rituál: vypít kafe, sedlinu schovat. Má hodně dusíku a lehce okyselí půdu – ideální k rajčatům nebo rododendronům.
- Skořápky od vajec – Nějak jsem měl pocit, že je to babské pověry, než mi kolega ze zahradnického kroužku ukázal rozdíl na záhonech. Vajíčkové skořápky dodají vápník a ochraňují před slimáky a mravenci.
- Seno a listí – Kompostuje se skoro samo a vytváří skvělou zásobu mikroživin. Mimochodem, mám pocit, že je u nás někdy vzácnější než biohnojivo… letos už na hromadu nemáme skoro nic.
- Banánové slupky – To mě dost pobavilo, když jsme to před třemi měsíci zkusili na rajčata: prý draslík pro plody. Zasadit k rostlině a nechat pozvolna rozkládat.
Funguje to vážně líp než chemie?
Odpověď není černobílá. Můj osobní poznatek: rajčata po letošní dávce banánových slupek vypadala nějak zdravěji, i když možná prostě bylo víc slunce. Kolega Václav zase tvrdí, že sušený kávový lógr letos zachránil salát před mšicemi (možná náhoda, možná zkušenost let).
Na co si dát pozor – a co zkusit jednou za čas
Půda je dost živý systém. Dostal jsem lekci, když jsem to předloni přepískl s popelem — mrkev vůbec nevyšla a ředkvičky byly jako dřevo. Takže vždycky méně než víc, nový „recept“ nejdřív zkusit na malém kousku. Pokud vám zbyde z nedělní snídaně víc skořápek, rozdrtit a na vysypání pod keře. Ale bacha, ne každý druh rostlin je na všechno zvědavý — borůvky například moc vápna nesnáší.
Závěrem… no, jak by řekla moje máma „hlavně s rozumem“
Když se podívám zpátky, většina těch babských rad vlastně dává smysl. Vyjde to levně, nijak zvlášť to neničí zahradu a — stejně jako říká sousedka Maruška — je u toho hezky čistá kuchyň. Možná máte ty svoje triky, na které nedáte dopustit… klidně napište dolů pod článek. ráda objevuju tipy od těch, kdo si v hlíně špiní ruce víc než já.
Vlastně, v tom je celé kouzlo českých zahrad. Vždycky trocha náhody, kousek paměti a špetka odvahy. Však je to “jen” zahrada. Nebo vlastně… kdo ví.