Včera jsem se zase vracel z trhu v Holešovicích – a slyšel jsem, jak se dvě paní hádají, proč jim ty rajčata v truhlíku pořád usychají. Jedna tvrdila, že to slunce, druhá že soused kropí kafe pod plotem. V tom je ale háček – málokdo totiž řeší něco tak nudného, jako je pH půdy. A přitom možná právě tohle rozhoduje, jestli si v červenci posypete chleba čerstvými rajčaty – nebo zase zalejete kompost…
Proč zrovna pH? Co to vlastně znamená?
Možná jste už někde zaslechli, že rajčata potřebují „neutrální“ nebo „mírně kyselou“ půdu. Ale co to znamená v reálu? pH je prostě měřítko toho, jak kyselá nebo zásaditá je vaše půda. Nejdůležitější fakt: hodnota pH ovlivňuje, jak dobře se rostlina dostane k živinám. Takže – ideální pH pro rajčata je 6,0 až 7,0. Když je příliš nízké (kyselé), rostlina nemůže využít vápník nebo dusík, což způsobí typické žloutnutí listů nebo zakrnělé plody. No a když je pH moc vysoké, živiny se taky blokují – v podstatě vám z rajčat vyroste smutná zelená tyčka bez chuti.
Jak poznat problém s pH? Úplně jednoduše
Klasika – listy rajčat žloutnou, někde se kroutí, plody maličké nebo vůbec žádné. Ale to klidně může být i něco jiného. Moje mamka vždycky říkala: „Když rajče neplodí, sejmi mu list a dej ho pod mikroskop. Nebo radši podívej na tu hlínu.“ No, bez mikroskopu to zvládnete taky. pH si zjistíte doma za pět minut, stačí koupit v zahradnictví testovací papírky (stojí pár korun), nebo si půjčit pH-metr – kolega z práce si ho půjčoval v komunitní zahradě v Karlíně, byla kolem toho celá story.
Co když má vaše půda špatné pH?
Pokud má půda pH pod 6, většinou pomůže trochu dolomitického vápna – prodávají ho třeba v Mountfieldu nebo v menších zahradnictvích. Při pH nad 7 zkuste přidat rašelinu, kompost, případně síran železitý. Ale opravdu pozor: úprava pH je jako koření v jídle — stačí málo, jinak to celé pokazíte. Kamarád minulý rok nasypal vápno „od oka“ a převedl záhon na moon landscape. Takže raději postupně a měřit, měřit, měřit.
Reálné triky a babské rady
- Používejte dešťovou vodu — voda z vodovodu v Praze má někdy pH přes 7,5 a vaše rajčata ji zrovna nemilují.
- Kompostujte slupky z kávy, čaje a banánů – snížíte tím pH půdy přirozeně a zároveň dodáte živiny.
- Kontrolujte půdu každý rok, minimálně na začátku sezóny. Já na to vždycky zapomenu, říkám si, že to „nějak klapne“, ale pak běhám s konevkou a sleduju, jak rajčata jen smutně stojí.
Je vůbec nutné řešit pH každý rok?
No – nevím, jestli nutné. Ale pokud už jste narazili na problém, pH většinou bývá tichým viníkem. Pamatuju, jak jsme tři roky zkoušeli všechny možné odrůdy a hnojiva a stejně to byla pořád bída. Stačilo změřit pH, přidat trochu rašeliny – a hele, rajčata jedou jak v srpnu na Moravě. Možná to u vás bude úplně jinak, třeba vám to funguje skvěle i bez toho. Ale když už máte podezření – pH test nic nestojí, a pár minut vás nezabije.
Co zkusit dál?
Jestli se chcete dozvědět víc o přirozených možnostech úpravy pH, zkuste se poptat ve vaší komunitní zahradě – tam mají často zkušenosti „z první ruky“. Nebo napište do komentářů, jak to řešíte vy. Možná z toho vznikne menší diskuse, a najdeme fintu, která doteď unikala všem. Vlastně… zahradničení není věda, ale občas je ta věda fajn znát. No, vyzkoušejte a pak dejte vědět, jak rajčata rostou letos u vás.
