Možná to znáte: vstáváte brzy, káva v ruce, hadice v druhé a běžíte zalévat zahradu, než začne být horko. Ale co když vám tou ranní rutinou uniká zásadní detail? Nedávno jsem četl v našem zahradnickém fóru, že „zalévání ráno je vlastně největší zahradnický omyl“. Že prý stromy trpí mnohem víc, než byste čekali. No, přiznávám, trošku mě to vytočilo – kolik let jsem to dělal špatně? Ale pojďme se na to podívat opravdu bez keců a s praktickými tipy, které fakt fungují.
Proč zalévání ráno nemusí stačit
V Česku je zakořeněný rituál ráno všechno polít, „než začne pařit slunko“. Ale ono to má háček: povrch půdy je sice mokrý, jenže voda nestihne proniknout ke kořenům. V horku se vypaří dřív, než stromy stihnou něco nasát. Můj soused z Kladna tvrdí, že u třešně vypozoroval – ráno zalil, v poledne už prach. Tady se potvrzuje, že ne všechno, co jsme slyšeli od babičky, funguje v současných parných létech.
Kdy tedy ovocné stromy skutečně zalévat?
Zahradní inženýři nedávno (psali o tom ve Zahrada.cz) jednoznačně doporučili: nejlepší je večer nebo ještě lépe – hluboko po západu slunce. Právě tehdy půda vychladne, voda má čas vklesat do hloubky, kde jsou hlavní kořeny. Stromy si stihnou „napít“, aniž by ztrácely vláhu vypařováním.
- Večer: Ideální mezi 20:00 a 22:00. Horko už opadlo, voda se drží, stromy nejsou ve stresu.
- Noc: Pokud máte souseda, který nesnáší šum vody po setmění, radši ještě před devátou…
Výjimka? Před bouřkou. To ještě moje máma vždycky říkávala: „Když cítíš, že přijde déšť, radši nezalévej vůbec. Ať si příroda poradí sama.“ Souhlasím – zbytečné přemokření se ovocným stromům taky nelíbí.
Kolik vody doopravdy potřebují?
Tuhle otázku jsme na firmě řešili nedávno celé dopoledne. Fakt je ten, že většina lidí přelívá — litry na povrch, ale spodek zůstává suchý. Ideální dávka pro dospělý jabloň nebo hrušeň je klidně 30–50 litrů vody najednou, a to klidně jednou týdně! Ale pořádně do hloubky, ne že spláchnete jen trávník.
- Konev pomalu ke kmeni — klidně dvě, tři. Už dávno neplatí „čím víc, tím líp každé ráno“.
- Mulčování — vrstva posečené trávy nebo kůry udrží vláhu tam, kde má být.
- Kontrola prstem — zkuste zabořit prst do půdy, metr od kmene. Pokud je horních 10 cm suchých, stromy mají žízeň.
Pasti a omyly, na které jsem už narazil
možná jsem trochu paranoidní, ale pokaždé, když v červenci zaleji ráno, zůstávají na listech kapky a co? Za dva dny rezaté fleky nebo popáleniny — zvlášť u broskví. Vypadá to nenápadně, ale ve výsledku menší úroda. Kamarád z Jihlavy to řeší už několik let a přišel na fígl: zalévat pouze na zem pod stromem, listy vždy suché.
ještě pozor na to, abyste nestříkali příliš studenou vodou – pokud čerpadlo tahá vodu ze studni hluboko, je lepší ji do konve natáhnout dopředu a nechat „otopit“. Stromům v teplotním šoku opadávají plody. Ovocný sad u nás ve Voticích tohle stálo celou úrodu meruněk — a to jen kvůli dvoum ranním zálivkám studničkou.
Jak jednoduše poznat, že zaléváte správně?
Podle zkušenosti mé kolegyně: „Když se za pár hodin od zálivky dá ještě vyhloubit malá jamka a půda je vlhká alespoň na dva prsty, je to ono.“ jinak řečeno – pokud vám po večerní zálivce ráno pod stromem není sucho, jste na správné cestě.
Malý rychlý check-list
- Zalévat 1× týdně, ideálně večer
- Klidně 40 l na strom, ale do hloubky
- Používat mulč, zabrání ztrátě vody
- Nikdy nelít na listy, hlavně u peckovin
- Vodu nechat ohřát, hlavně v létě
Máte vlastní fintu, jak na zalévání stromů? Podělte se v komentářích — v našem chatě teď frčí hlavně zahradní tipy, co svedlo suché jaro. Vlastně, každý máme svůj styl a někdy to, co funguje na Moravě, na Berounsku už neprojde… No, v každém případě: zkusit večerní zálivky fakt doporučuju – a pak mi dejte vědět, jestli to zafungovalo i u vás.
