Opatření a diplomacie: Boj o mír na Ukrajině po Trumpových návrzích

Obnovený vzorec ve vyjednávání

Minulý týden se opět objevila známá naděje na řešení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím nových mírových návrhů od Donalda Trumpa. Nešlo však o první pokus, kdy byly Ukrajina a její spojenci z Evropy vyloučeni z klíčových diskuzí, které následně odrážely texty z Kremlu. Během těchto jednání Trump veřejně kritizoval Volodyma Zelenského za nedostatek vděku za jeho mediaci, zatímco ukrajinský prezident i evropské hlavy států se snažili zachovat slušnost a minimalizovat škody.

Výsledek jednání v Ženevě

Postup několika dní přinesl určité úspěchy. V pondělí se v Ženevě setkali americký ministr zahraničí Marco Rubio a ukrajinská delegace. Podle informací bylo vytvořeno 28bodové opatření, které mělo být původně návrhem od Stevea Witkoffa, zástupce Trumpa, a poradce Kremlu Kirilla Dmitrijeva. Tento plán však v podstatě představoval přepracování maximistických požadavků Vladimira Putina. Bez podmínek na vydání nových území v Donbasu, obav o suverenitu Ukrajiny a omezení budoucí armády by takové dohody nikdy nemohly být přijatelné pro Kyjev. Rubio ke konci naznačil, že se právě vyvíjí „více vyladěný“ rámec, což však naznačuje, že vedlejší potíže jsou zásadní.

Nejasná vyjednávání a základní principy

Ve světle tradičního a občas přehnaného rétorického projevu Bílého domu je těžké odhadnout, zda je skutečně na obzoru vyjednávací závěr. Přesto je nezbytné připomenout základní principy, na nichž mají budoucí rozhovory stát. Mezinárodní právo a evropská bezpečnostní politika vyžadují, aby Viktor Putin za své brutální útoky nebyl pouze „povolen“ a odměněn, a aby se kladl důraz na ukrajskou suverenitu a nezávislost. Přitom je zřejmé, že administrativa Trumpa se snaží prezentovat jako neutrální prostředník mezi nerovnými stranami konfliktu. Evropští partneři by měli být aktivní a požadovat roli v nadcházejících mírových jednáních, a tím i využít morálního vlivu.

Význam kolektivního tlaku na Rusko

Evropa má v současnosti největší podíl na nákladech pokračující ukrajinské obrany. Může využít svůj vliv a společnou váhu k podpoře ukrajinského prezidenta Zelenského, například prostřednictvím nabídky vyjednávacích karet, které Trump dříve považoval za nedosažitelné. Pokud by Evropská unie dokázala již s několikaletým zpožděním dohodnout o půjčce ve výši 140 miliard eur, financované z blokovaných ruských aktiv, mohlo by to začít zpochybňovat Putinovu představu, že je schopen přečkat ukrajinský odpor. K dosažení tohoto cíle je nezbytná kombinace vojenské, finanční podpory a většího ekonomického tlaku na Rusko, které by mohly pomoci změnit kalkulace v Kremlu a přimět Putina k jednacímu stolu.

Právní a morální požadavky na mírové řešení

Namísto pokusů donutit Zelenského přijmout kapitulaci je třeba se zaměřit na dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Ukrajinský prezident znovu zdůraznil, že začalo to Ruskem a nikoliv Ukrajinou, a že Rusko nadále odmítá ukončit válku. Existují již náznaky, že Kreml je připraven odmítnout úpravy plánu, který je nakloněn Putinovi, a ať už z naivity, nebo z touhy upozadit reálnou politikou a otevřít ruský trh, Trump a jeho poradci zřejmě opakovaně podporují mírová řešení na podmínkách Moskvy. Nalezení morálního kompasu v Bílém domě se ukazuje jako bezvýsledná snaha a evropští lídři by měli začít akčně utvářet realitu na místě.