Odborné stanovisko na situaci
Veřejnost a experti v poslední době často diskutují o skupinách, které americký státní úřad nedávno zařadil na seznam teroristických organizací v zahraničí. Při bližším pohledu mnozí odborníci tvrdí, že většina z nich má charakter spíše protestních skupin než skutečných teroristických celků.
Heidi Beirich, spoluzakladatelka Globálního projektu proti nenávisti a extremismu, uvedla, že označené skupiny prakticky neexistují jako organizace a jejich hrozba je minimální. Konkrétně se jedná o skupiny, které v očích odborníků spíše představují protestní či streetové formace, nikoli teroristické entity.
Seznam zařazených skupin a jejich regionální původ
V průběhu tohoto roku americká administrativa, vedená prezidentem Trumpem, představila seznam skupin, které zahrnuje například Antifa Ost v Německu, Mezinárodní revoluční frontu z Itálie a dvě skupiny v Řecku – Armed Proletarian Justice a Revolutionary Class Self Defense. Tyto skupiny jsou většinou protestní celky nebo streetfighteři.
Podobně jako islámský stát či al-Káida, jsou tyto skupiny uvedené na seznamu teroristických organizací, přestože jejich činnost je v porovnání s těmito skupinami zcela minimální a zaměřená na místní protesty či násilí.
Hodnocení odborníků a jejich reakce
Beirich zdůraznila, že tyto skupiny nepředstavují žádnou přímou hrozbu pro Spojené státy, a naznačila, že cílem této akce není boj proti terorismu, ale spíše psychologický tlak na levicové skupiny. Podle ní je to „politická hra“, která má odvést pozornost od pravicového extremismu, jenž je v posledních letech hlavním zdrojem útoků.
Tom Lord, odborník na extremismus a spoluzakladatel Militant-Wire, vyjádřil překvapení, že většina označených skupin je v reakci na prohlášení již téměř neaktivní nebo zaniklá. Zmiňuje také, že velmi očekával, že americká administrativa zmíní Antifa Ost jako organizaci s výrazným antisystémovým zaměřením.
Právní a praktické dopady zařazení
Zařazení na seznam FTO (Foreign Terrorist Organization) má vážné finanční důsledky. Znamená to například možné zablokování finančních prostředků a přístupu k bankovnímu systému pro jednotlivce i skupiny označené za teroristy. Tento krok má také slíbit, že ti, kteří tyto skupiny podporují nebo s nimi spolupracují, budou čelit právním postihům.
Navzdory tomu mnoho odborníků upozorňuje, že tyto skupiny se v zásadě nezaměřují na útoky proti americkým občanům. Ve většině případů jejich činností je kritika autorit a systémů v jejich vlastních zemích, jako například v Řecku nebo Itálii.
Reakce na mezinárodní scéně a vliv na politiky
Reakce nejvýznamnějších politiků v Německu, například vůči straně AfD, je odlišná. Někteří interpretují zpřísnění classification jako potvrzení amerického boje proti „extremismu“ včetně levicových nebo pravicových skupin. Tento krok je však vnímán i jako forma politického boje v rámci domácí politiky.
První zařazení „antifa“ skupin do seznamu FTO je také považováno za krok, který ustavení Trumpovy politiky v oblasti boje s extremismem dále posilňuje. V minulosti Trump již označil antifa za „teroristickou síť“, financovanou levicí a spolupodílející se na akcích proti jeho režimu.
Globální důsledky a současná bezpečnostní situace
V současnosti jsou pravicové extremistické skupiny aktivní v Evropě, USA i Oceánii. Studie ukazují, že například skupiny jako The Base nebo aktivní klubové skupiny rozšiřují své aktivity a podporu ve více regionech. Na druhé straně pak je patrný decentralizovaný charakter aktivismu, jehož příznivci často nemají organizované struktury nebo financování.
Jedním z veteránů, který se zabývá sledováním extrémistů, vyjádřil přesvědčení, že po zvolení Donalda Trumpa se situace ve Spojených státech výrazně změnila a jeho názor je, že boj proti fašismu je nyní rozšířen na velký počet lidí. Podle něj je dnes boj proti extremismu široký a zahrnuje miliony lidí, nikoli pouze malé skupiny.
