Vzestup nákladů na bydlení a jeho dopad na strany středu vlevo
Podle výzkumu sítě Progressive Politics Research Network (PPRNet) dramatické zvýšení cen bydlení v posledních letech výrazně oslabilo podporu stran středu vlevo, které dříve považovaly za zastánce dostupného bydlení. Tento trend také posilnil nespokojenost vůči establishmentu. Výzkumníci tvrdí, že pokud se strany středu vlevo na problémy s bydlením odmítnou zaměřit, riskují odchod voličů, kteří jsou stále více přesyceni, k krajní pravici.
Klíčové problémy spojené s bydlením v současné Evropě
Profesor Aidan Regan z University College Dublin upozorňuje, že dostupnost bydlení se během posledních let stala kritickým ekonomickým a politickým tématem. Podle jeho slov, s přesvědčivými řešeními mohou strany progresivního středu znovu získat podporu voličů, ale k tomu je zapotřebí skutečné politické odhodlání. Průzkum Eurobarometru z minulého roku ukázal, že růst cen a nákladů na život, z nichž největší část představují bydlení, je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím voličské preference v evropských volbách 2024.
Vývoj cen bydlení a jejich dopad na rozpočty domácností
Průměrné ceny domů v Evropské unii vzrostly za poslední dvě dekády o téměř 50 %, zatímco nájmy se zvýšily o téměř čtvrtinu. Ceny bydlení ve významných městech EU se mezi lety 2015 a 2023 zvýšily přibližně o 50 %. Tyto náklady výrazně převyšují růst mezd, přičemž tvoří v průměru 20 % příjmu domácností, s velkými rozdíly mezi státy. Například v Irsku a Dánsku jsou tyto náklady až o 80 % vyšší než průměr.
Transformace pohledu na bydlení a vlastnictví
Výzkumníci upozorňují, že historický koncept bydlení jako sociálního práva se postupně posunul k pojetí, v němž je hlavně finančním aktivem. Pro majitele tak představuje bydlení hlavní zdroj bohatství. I v období vlád stran středu vlevo a místních úřadů bylo sociální bydlení a kontrola nájmů do značné míry nahrazeno rozsáhlým prodáváním veřejných bytů, deregulací hypoték a daňovými politikami podporujícími vlastnictví.
Dopady politik na výstavbu sociálních bytů
Martin Vinæs Larsen z Aarhus University uvádí, že data z Dánska i z jiných zemí ukazují, že zpomalení výstavby sociálních bytů od 80. let 20. století bylo způsobeno spíše politikami sociálních demokratů než pravicovými stranami. Podle jeho slov, po polovině 90. let již jejich vliv na rozšiřování sociálního bydlení neodpovídal dřívějšímu, a krok za krokem se tento politický úsilí ztratil. To odráží změnu v demografii a charakteru obyvatel sociálního bydlení, přičemž ti, kdo v něm žijí, jsou čím dál méně chudí a stále více přicházejí z imigrantských komunit, zatímco voliči strany sociálních demokratů jsou čím dál více vzdělaní a majetnější.
Možnosti a překážky pro sociální demokraty v řešení krize
Vinæs Larsen zdůrazňuje, že současná velikost krize nabízí skutečnou příležitost pro sociální demokratické strany. Mnozí voliči na levici, například učitelé či sestry, se dnes výrazně potýkají s tím, že jsou z velkých měst vyloučeni. Překážkami jsou přitom vysoké náklady na novou výstavbu, nimby (nechci mít svůj dům v mém okolí), přísnější podmínky pro způsobilost bydlení a narativ, že sociální bydlení více slouží imigrantským komunitám. Nicméně, Vinæs Larsen navrhuje řešení jako například zvýšení nájmů v sociálním bydlení, pokud by stále zůstaly levnější než soukromé.
Reformy a perspektivy vlastnictví v Evropě
Regan tvrdí, že úspěšné zvýšení přístupu k dostupnému vlastnictví by mohlo významně posílit levicové síly. V celé EU je pouze Německo zemí, kde je více nájemních než vlastnických bytů. Počet vlastníků v Evropě, zejména mezi méně bohatými a mladými lidmi, již od posledních dvaceti let klesá. Podle něj je nejdůležitějším cílem, aby vlastnictví bylo chápáno jako „dlouhodobá jistota“ pro rodiny s nízkými a středními příjmy, nikoliv jako nástroj spekulativního bohatství. To by mělo doplňovat veřejné a neziskové sektory nájmů, nikoliv je vytlačovat.
Socioekonomické nerovnosti a jejich dopad
Podle Regana je současná situace, kdy jsou vlastnici chráněni zisky ze svého majetku, zatímco nájemníci čelí vysokým nákladům a mají malou naději na vlastnictví, neudržitelná. Mladší generace bez podpory rodičů jsou tak vyloučeni. Lidé touží po „stabilním, bezpečném a dostupném bydlení“, avšak mnoho generací nyní takové možnosti postrádá, protože platí extrémně vysoké nájmy a nemají naději na koupi vlastního domu.
Potřeba změny narrativu a politická strategie
Regan upozorňuje, že překonání současných překážek bude vyžadovat přehodnocení systémů hypoték tak, aby umožnily dostupné vlastnictví bez spekulací. Především však platí, že je nutná změna narativu. Bydlení by mělo být vnímáno jako základní veřejná infrastruktura. Tento přístup umožní levici přeměnit materiální problémy na politickou sílu a vybudovat pevnější volební koalici. Pokud k tomu nedojde, varovali výzkumníci z PPRNet, pravicové strany mohou z krize těžit. Dorothee Bohle z Vysoké školy ve Vídni upozorňuje, že pravicové strany nevolí kvůli svým politikám bydlení, ale že krize bydlení zvýhodňuje jejich podporu tím, že vede voliče k nacionalismu a argumentům o hodnotách rodiny a soukromém vlastnictví, oslovujíc střední třídu a „zasloužilé chudé“. Jejich ideologií je koncept „bydlení jako rodinné dědictví“, který spojili s nativismem a hodnotami, které hájí.“
