Francie oznamuje dobrovolnou vojenskou službu jako reakci na rostoucí globální napětí

Úvod do plánované služby

Francie plánuje zavedení dobrovolné vojenské služby trvající 10 měsíců, která bude zaměřena především na mladé lidi ve věku 18 a 19 let. Tento krok je reakcí na rostoucí obavy v Evropě související s hrozbami ze strany Ruska. V projevu před jednotkami ve Varces-Allières-et-Risset v francouzských Alpách označil prezident Emmanuel Macron začátek této služby za projekt, který by měl být spuštěn do poloviny roku 2026. Činí tak jako součást snahy reagovat na “urychlující se hrozby” na globální scéně.

Historický kontext a odhodlání k změnám

Macron zdůraznil, že téměř třicet let po ukončení vojenské branné povinnosti ve Francii nemá v plánu se k ní vracet. Přesto však uvedl, že je zapotřebí širší mobilizace. Podle jeho slov “Francie nemůže být pasivní” a francouzská mládež má podle něj “touhu po angažmá”. Vyjádřil přesvědčení, že existuje mladá generace ochotná stát v obraně své země.

Podmínky a podoba dobrovolné služby

Nový systém umožní mužům i ženám, většinou ve věku 18 a 19 let, dobrovolně se přihlásit na desetiměsíční vojenskou službu. Za tuto dobu budou pobírat minimálně 800 eur měsíčně, dostanou stravu a ubytování, a k tomu také 75% slevu na železniční dopravu. Macon zdůraznil, že služba bude vykonávána pouze na území Francie. Výjimku tvoří pouze osoby s určitými kvalifikacemi, například v inženýrství nebo medicíně, které mohou být ve věku až 25 let.

Budoucnost vojenské služby a její legislativa

Dosud nebylo naznačeno, že by se v Francii mohla znovu zavést povinná vojenská služba, kterou v roce 1997 zrušil tehdejší prezident Jacques Chirac. Macron uvedl, že “nelze se vracet k době povinné vojenské služby”. Podotkl, že nový hybridní model armády spočívá v kombinaci národního vojenského výcviku, záložníků a aktivní armády. Náklady na tento program by měly dosáhnout 2 miliard eur, což označil za “významnou a nezbytnou investici”.

Plány a cíle do budoucna

V rámci plánu má být do roku 2026 zapojeno přibližně 3000 dobrovolníků, s cílem navýšit počet na 10 000 do roku 2030. Macronovo ambiciózní cíle směřují k dosažení počtu 50 000 mladých lidí do roku 2036, přičemž závisí na aktuálních hrozbách. Po ukončení vojenského výcviku mohou absolventi začlenit do civilního života, stát se záložníky nebo pokračovat v armádní službě.

Mezinárodní kontext a souvislosti

Macronův návrh je inspirován praktikami jiných evropských zemí, jako jsou Německo či Dánsko, které již podobné projekty spustily. Tyto kroky jsou součástí širšího trendu v Evropě, kde země, jež dlouhodobě využívaly americké bezpečnostní záruky, začínají zvyšovat svou obrannou kapacitu v souvislosti s nejistotami vyplývajícími z činnosti Ruska a změnami v americké bezpečnostní politice.

Vývoj a současný stav ozbrojených sil

Současné francouzské ozbrojené síly zahrnují přibližně 200 000 aktivních vojáků a 47 000 záložníků, přičemž do roku 2030 se očekává jejich nárůst na 210 000 a 80 000. Podpora veřejnosti, zvláště mezi věkovou skupinou 18–25 let, je podle průzkumů vysoká, což naznačuje silnou podporu této iniciativy.

Kontroverze a komentáře k plánu

Oznámení prezidenta následovalo po kontroverzních komentářích generála Fabiena Mandona, náčelníka francouzských ozbrojených sil. Mandon v minulém týdnu způsobilo rozruch, když uvedl, že Francie by měla být připravena na možné budoucí ztráty kvůli ruské agresi. Podle jeho slov “chybí nám odhodlání přijmout oběti, abychom ochránili, kým jsme”. Macrona jeho výroky nevyvolaly výraznou kritiku, i když snahu o uklidnění situace prezentoval jako nutnost.

Například předseda výboru francouzského senátu pro zahraniční věci, obranu a ozbrojené síly Cédric Perrin hájil Mandona, když řekl, že “jeho výroky byly vytěženy z kontextu, ale pokud je potřeba být trochu tvrdý, aby Francouzi pochopili současnou situaci, byl to správný krok”.

Odpovědi politiků a veřejnosti

Politička Le Pen, z levicové strany La France Insoumise, prohlásila o nové dobrovolné vojenské službě, že “Francie není ve válce a toto by nemělo být prioritou mládeže”. Naopak poslanec Seah Chenu z krajně pravicové strany Národní shromáždění označil tento krok za správný směr.

Informace v článku čerpají z agentur Reuters a AFP.