Možnost budoucí dohody založená na aktuálním návrhu mírového plánu
Vladimir Putin nedávno představil stanovisko týkající se konceptu mírového plánu, který byl předmětem diskuzí mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle jeho slov by tento návrh mohl sloužit jako základ pro budoucí jednání, je však zdůrazněno, že pro jakékoliv řešení bude nezbytná ústupek Ukrajiny v podobě vydání některých území. Putin dodal, že obrany v plánu, jež byla projednávána v Ženevě, byla sdílena s Moskvou a některé aspekty této verze jsou zohledňovány americkou stranou.
Rusko přiznává, že v určitých bodech dochází ke shodě, avšak v dalších je stále třeba vést otevřený dialog. Z jeho slov je patrné, že zatím nedošlo ke konkrétním pokrokům ve stěžejních otázkách, které by mohly vést k ukončení konfliktu.
Postoj Ruského prezidenta a jeho podmínky ukončení konfliktu
Putin opět zdůraznil, že Rusko je ochotno ukončit ofenzivu pouze tehdy, pokud by ukrajinské jednotky stáhly se z území, které dosud okupují. Podle jeho slov by zastavení bojů nastalo, jestliže by ukrajinské síly opustily obsazené oblasti. Pokud ke stahování nedojde, bude Rusko pokračovat v dosažení svých cílů vojenskou cestou.
Navíc zopakoval, že ukrajinské vedení je právně neplatné, což znepředpokládá možnost podepsání právně závazné dohody s Ukrajinou a že jakékoliv budoucí urovnání bude vyžadovat mezinárodní uznání. Jeho vyjádření naznačují jistou nejistotu ohledně uznání jakéhokoliv mírového uspořádání ze strany mezinárodního společenství.
Diplomatické kroky a reakce na mezinárodní otázky
Putin oznámil, že americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff by měl příští týden odcestovat do Moskvy. Okolnosti jeho návštěvy byly komentovány s odmítáním obvinění, že by Witkoff vykazoval zaujatost ve prospěch Moskvy během jednání o míru, označujíc tato obvinění za nesmyslná.
Witkoff, který je dlouhodobým spolupracovníkem Donalda Trumpa a developerem, v minulosti čelil kritikám v Evropě i v USA poté, co unikly informace o jeho telefonátu, v němž radil vysoce postavenému představiteli Kremlu, jak má Putina vést jednání s Trumpem.
Strategie a postoje Kremlu v kontextu mírových jednání
Strategie Moskvy zrcadlí prostředí, které se vyvíjelo od Trumpova znovuzvolení, kdy Kreml signalizoval ochotu hledat možná mírová řešení, ale zároveň nove požadavky a maximistické cíle. Tato pozice je v Kyjeva vnímána jako nepřijatelná a srovnatelná s kapitulací.
Podle nezávislého ruského politického analytika Tatiany Stanovaye si Putin stále zachovává pevnou pozici a je přesvědčen, že může čekat, až Ukrajina pochopí, že nemůže vyhrát, a bude nucena jednat za ruských podmínek. Mezi těmito podmínkami jsou například požadavky na územní ústupky Ukrajiny, které jsou obsaženy v původním 28bodovém plánu vyvíjeném americkými a ruskými reprezentanty, a které byly zveřejněny minulý týden.
Tyto podmínky zahrnují požadavek, aby Ukrajina dobrovolně vzdala území, které Moskva dosud neobsadila vojensky. Zároveň by Kyjev musel akceptovat omezení nebo zastavení americké vojenské pomoci a jakékoli budoucí nasazení západních vojsk, včetně těch v rámci franco-britské „koalice dobrovolníků“, by bylo výslovně zakázáno.
