Finanční podpora jaderných projektů
Podle údajů vlády budou platící domácnosti ve Velké Británii každý rok přispívat částkou přibližně dvě miliardy liber na dotační mechanismus pro společnost EDF, francouzského vývozce jaderné energie, která plánuje vybudovat dvě nové jaderné elektrárny. Tyto náklady zahrnují platby podle systému kontraktů na rozdíl, jež zajišťují nízkouhlíkové energetické společnosti garantovanou pevnou cenu za vyrobenou elektřinu.
Plánované projekty a jejich finanční dopady
Konkrétně, společnost EDF dostane okolo jedné miliardy liber ročně od té doby, co bude v roce 2030 uvedena do provozu elektrárna Hinkley Point C v Somersetu. Tato částka je součástí systému kontraktů na rozdíl, který garantuje fixní cenu za elektřinu generovanou touto elektrárnou. Vedle toho bude do koncových účtů zahrnuta ještě jedna miliarda liber prostřednictvím zvláštního fondu na podporu jaderných projektů, konkrétně na financování elektrárny Sizewell C v Suffolku, jejíž kapacita činí 3,2 gigawattu (GW).
Celkové náklady a dopad na spotřebitele
Výsledkem je nárůst účtů o přibližně dvě miliardy liber ročně, což pokryje náklady na vybudování dvou jaderných elektráren, které dohromady budou vyrábět asi jednu šestinu elektřiny používané v Británii během období vrcholového zatížení, konkrétně ekvivalent 6 milionům domácností. Mluvčí vlády uvedl, že tím vláda zvrací dědictví, kdy žádná nová jaderná energie nebyla realizována, a tím otevírá novou éru tohoto odvětví, čímž zajišťuje pracovní místa a životaschopné investice v miliardách liber.
Hledání ekonomické rovnováhy a budoucí perspektivy
Vláda věří, že dodatečné náklady na nové jaderné reaktory mohou být v budoucnu vyrovnány stabilním výkonem, který nabízí tzv. „základní“ zatížení, což pomáhá snižovat náklady na stabilizaci proměnlivých výstupů z obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční a větrné elektrárny. Očekává se, že tyto náklady na vyrovnávání budou letos činí přibližně dvě miliardy liber. Podle Asociace jaderného průmyslu očekává vláda, že pouze elektrárna Sizewell by mohla v budoucnu ušetřit až dvě miliardy liber ročně, přičemž dopad na domácnosti během stavebního období by mohl činit asi jeden libra na měsíc na domácnost.
Rabatové a regulační opatření
Premiérka Rachel Reeves oznámila, že od dubna zvýší redukci energetických účtů o průměrně 150 liber na domácnost tím, že zruší zelené příplatky. Finanční dopady podpory jaderných projektů byly odhaleny v dokumentech zveřejněných Úřadem pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), který hodnotí dopad hospodářské politiky. Podle OBR bude společnost EDF v prvním roce provozu elektrárny Hinkley Point C od roku 2030 dostávat zhruba jednu miliardu liber ročně, přičemž v roce 2030-31 by kontrakty na rozdíl mohly generovat příjmy státu ve výši 4,6 miliardy liber, z čehož jedna miliarda je určena na pokrytí dotací pro elektrárnu Hinkley Point C.
Historie a výhledy
Podpora je výsledkem dohody mezi EDF a koaliční vládou konzervativců a liberálních demokratů uzavřené v roce 2013. Tehdejší ministr energetiky Ed Davey, nyní předseda Liberálních demokratů, schválil „strike price“ (pevnou cenu) ve výši 92,50 liber za megawatthodinu (MWh), kterou měla energetická společnost od francouzského státu dostávat za elektřinu z elektrárny s kapacitou 3,2 GW. Tento strike price s inflací vzrostl na zhruba 133 liber a má se v roce 2030 zvýšit na 150 liber, jak uvádí deník Daily Telegraph, který první informoval o subvenci Hinkley.
Ekonomické aspekty a možná rizika
Bez ohledu na garantovanou cenu je však spotové ceny elektřiny výrazně nižší, aktuálně kolem 80 liber za MWh, což znamená, že EDF může požadovat doplatky od spotřebitelů a firem, jež využívají jeho elektřinu, na základě dohody o kontraktech na rozdíl. Pokud by elektrárna Hinkley Point C byla ve stavebním období schopná vyrábět energii během období zvýšených cen energií po ruské invazi na Ukrajinu, ušetřila by uživatelům energie více než 4 miliardy liber. Výstavba elektrárny Sizewell C, jejíž začátek je ještě plánovaný a dokončení očekáváno v 30. letech, navíc zvýší účty domácností. Od ledna budou účty zatížené zvláštními poplatky, které podpoří její výstavbu, přičemž ročně přidají 10 liber. Tento poplatek by měl vynést přibližně 700 milionů liber, ale do roku 2030 se navýší na financování Sizewell, jejíž náklady se odhadují na 100 miliard liber. Nakonec se však reálné náklady na elektrárnu mohou zvýšit; původní odhad stáhl náklady na 18 miliard liber, ale kvůli změnám v plánech a průtahům se odhaduje, že by mohly dosáhnout až 46 miliard.
