Zvýšené obavy o bezpečnost žen v politice
Situace kolem ochrany žen ve veřejném životě se ve Švédsku zhoršila od října, kdy Anna-Karin Hatt oznámila svou rezignaci na post předsedkyně středové strany po pouhých pěti měsících ve funkci. Důvodem byly opakované nenávistné projevy a hrozby, které jí podle jejích slov zasáhly mnohem intenzivněji, než očekávala. Hatt uvedla, že neustálý pocit, že musí neustále dávat pozor, a její nejistota i doma, ji velmi ovlivnily.
Následky násilí a hrozeb v minulosti
Hattin odchod přišel tři roky poté, co byl uznán vinným muž, který zavraždil Ing-Marie Wieselgrenovou, psychiatričtí koordinátorku pro švédské obce a regiony, a plánoval zabít tehdejší politickou vůdkyni Annie Lööf na festivalu demokracie na ostrově Gotland. Lööf vyjádřila respekt k Hattově rozhodnutí odstoupit a přiznala, že chápe realitu strachu, který političky pociťují.
Politická atmosféra a její dopad na veřejný život
Podle odborníků a veřejných osobností ve Švédsku se atmosféra v politice snižuje na méně tolerantní a polarizuje se. To má za následek samocenzuru při veřejných diskuzích a ovlivňuje tvorbu legislativy. Line Säll, vedoucí oddělení analýz ve Švédské agentuře pro rovnost pohlaví, varovala, že takové prostředí odrazuje různé skupiny lidí a nutí mnoho žen dvakrát přemýšlet před tím, než se aktivně zapojí do politiky.
Dopady na ženské politiky a jejich profesní život
Säll upozornila také na to, že tento trend je v rozporu s cíli vlády a parlamentu, které směřují k rovnosti pohlaví, tedy aby ženy měly stejnou moc a vliv ve společnosti a ve svých životech. Mnoho žen, zvláště těch mladších, se cítí v úřadě velmi zranitelné, což ovlivňuje jejich schopnost plnit pracovní povinnosti a vést normální život. Podle ní je to velká hrozba pro demokracii.
Statistiky a obavy z bezprostředního ohrožení
Podle aktuálního průzkumu bezpečnosti politiků z roku 2025, který provedla Národní rada pro prevenci kriminality, se 26,3 % žen v zastupitelských funkcích v minulém roce potýkalo s hrozbami a obtěžováním. U mužů byla tato čísla 23,6 %. Rozdíl ve vnímání zranitelnosti byl výraznější – 32,7 % žen se cítilo ohrožených, zatímco u mužů to bylo 24 %. Obecně pak za 31,5 % osob s cizím původem, bez ohledu na pohlaví, hlásilo pocity zranitelnosti, což je podstatně více než 24,1 %, u obyvatel švédského původu.
Možné důsledky a reakce na problém
Mezi nejčastější reakce respondentů patřilo omezení aktivit na sociálních sítích nebo jejich úplné vyhýbání se určitým tématům. Säll zdůraznila nutnost jasného politického zaměření na řešení tohoto problému, neboť mlčení žen a jejich neangažovanost ohrožuje demokratický diskurz.
Vliv politických a společenských faktorů
Studie z Uppsalské univerzity ukazuje, že mnoho politiků, především žen, se vyhýbá vyjadřování k citlivým tématům, což negativně ovlivňuje veřejnou diskusi a tvorbu legislativy. Jednou z oblastí je imigrační politika, kde se názory žen i mužů liší. Ženy jsou v debatě méně slyšet, což může být jedním z důvodů, proč nemáme širší spektrum názorů.
Rostoucí vliv sociálních médií a bezpečnostní rizika
Silnější vliv sociálních sítí a zhoršení povahy politického klimatu v zemi přispívají k narůstajícímu počtu hrozeb a útoků. Švédská zákonná úprava umožňuje veřejné zpřístupnění osobních údajů, což někdy vede k fatálním útokům na adresy politiků. Například Amineh Kakabaveh, někdejší poslankyně a kurdského původu, jejíž život byl dříve chráněn policií, uvádí, že současná situace je velmi vážná. Při své práci čelí například rasistickým útokům, hrozbám od islamistů či agresi ze strany cizích států.
Postoje a opatření vládních institucí
Nina Larsson, švédská ministryně pro rovnost pohlaví, zdůraznila, že když ženy utíkají od politiky nebo jsou umlčeny, je tím ohrožena nejen demokracie, ale i veřejná diskuse. Vyzdvihla potřebu změny kultury na internetu, neboť dlouhodobě se akceptovaly porušování pravidel v digitálním prostředí. Požadovala, aby platformy sociálních médií měly větší odpovědnost za potírání nenávisti a hrozeb. Švédská vláda podle ní podnikla kroky k posílení ochrany volených představitelů, avšak je potřeba dělat více, zejména na ochranu zranitelnějších žen.
