Vzpomínky na dětství a zájem o mořské lastury
Jako dítě se Miquel López García fascinoval hřebenem ústřice, který byl uložen v koupelně rodiny jeho otce v jižním Španělsku, v oblasti Almería. Tento nástroj používali jeho příbuzní k varování vesničanů před stoupajícími řekami a blížící se povodní. Čas, který věnoval získání těch charakteristicky silných tónů z této mušle, se vyplatil minulý rok, když jako archeolog, muzikolog a profesionální trumpetista mohl ústa přiložit ke dvěma mušlovým trubkám. Jejich zvuk, jak říká, může odhalit informace o životech lidí, kteří žili na severovýchodě Španělska před 6 000 lety.
Vědecký výzkum starověkých mušlových trubek
Ve spolupráci s kolegyní Margaritou Díaz-Andreu, výzkumnicí z univerzity v Barceloně, tvrdí, že dvanáct velkých mušlových trubek nalezených v neolitiických osadách a dolech v Katalánsku, datovaných do období pozdního pátého a raného čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, mohlo sloužit jako zařízení k dálkové komunikaci nebo jako primitivní hudební nástroje.
Skutečnost, že mušle byly shromážděny poté, co uvnitř uhynuli mořští šneci rodu Charonia lampas, naznačuje, že byly sbírány pro jiné účely než kulinářské, přičemž odstranění špičky mušle ukazuje na jejich použití jako trumpety.
Experimenty a zkoumání zvukových vlastností mušlí
Pro ověření svých teorií získali vědci povolení k provádění akustických experimentů na osmi mušlových trumpetách, které jsou dostatečně zachovalé, aby mohly vydávat zvuk. V listopadu 2024 López García dokázal z těchto mušlí dostat výrazně silný a stabilní tón.
„Je docela úžasné, že z jednoduchého nástroje, který je pouze mírně pozměněným tělem živočicha, lze získat tak rozpoznatelný tón,“ říká. „Nejblíže dnešnímu nástroji, pokud jde o tón, je francouzská roga.“
Nicméně on a Díaz-Andreu, která je profesorkou výzkumu v Barcelonské instituce pro výzkum a pokročilé studie, chtěli jít dál než jen s vytvářením jednotlivých tónů. Chtěli zjistit, jaký je plný hudební potenciál těchto mušlí.
Rozšířený hudební potenciál mušlí
„Zajímalo nás, zda některé z hraček, které jsme dělali, měly možnost improvizace nebo průzkumu zvukových zdrojů,“ vysvětluje López García. „Natáčeli jsme krátké improvizace, které jsme na těchto nástrojích hráli, a zjistili jsme, že různými technikami můžeme ovlivnit jejich tóny a i jejich výšku.“
Vkládání ruky do otvoru mušle umožňovalo měnit a snižovat její tón, zatímco foukání s tóny t nebo r měnilo jejich barevnost (timbre).
Mušle jako první hudební nástroje
„Jedná se prakticky o jedny z nejstarších nástrojů nebo technologií zvuku, které jsou známé v celém lidském dějinách,“ uvádí. „Vibrace vašich rtů a způsob, jakým produkujeme zvuk, jsou velmi podobné moderním žesťovým nástrojům, například trubkám nebo pozounům. Tyto mušle jsou jejich nejstarší předky.“
Význam mušlí v pravěku a jejich použití v komunikaci
Ve svém článku publikovaném v časopise Antiquity López García a Díaz-Andreu předpokládají, že mušlové trumpety mohly sloužit jako prostředek komunikace „mezi různými komunitami v regionu či mezi těmito osadami a jednotlivci pracujícími v okolní zemědělské krajině“. Navrhují také, že mušle mohly sloužit pracovníkům v dolech na variscit, kde bylo nalezeno šest z těchto nástrojů.
„Víme, že se jedná o jednu z nejstarších a nejdéle přetrvávajících technologií výroby zvuku známých lidstvu, alespoň na kontinentu Evropy,“ říká López García. „Nejstarší mušlová trumpeta s téměř identickými charakteristikami, jako se nacházejí v Katalánsku, byla nalezena v jeskyni Marsoulas na jihu Francie. Datovaná je do doby před asi 18 000 lety, což znamená, že podobné nástroje byly používány od této doby až do poloviny posledního století, kdy je v Almería používala moje rodina.“
Starověké mušle a jejich hudební význam
Stejně jako mušle z Marsoulas, které přes 80 let ležely zapomenuté v muzeu a teprve nedávno byly odhaleny jako upravené jejich pravěkými majiteli, i katalánské mušle naznačují širší hudební využití.
„I když tyto nástroje měly historicky především praktickou funkci, zároveň mají dostatečnou melodickou kapacitu, aby mohly plnit vyjádřovací hudební funkci,“ říká López García. „Domníváme se, že mimo svůj pragmatický účel mohly tyto nástroje sloužit i jako prostředek k vyjadřování emocí či vytváření spojení uvnitř skupin.“
Reflexe nad původem hudebního vyjádření
Jako trumpetista, který hraje vše od dechových orchestrů a dixieland jazzu až po salsy, funk a katalánskou folklórní hudbu, přemýšlí o tom, jak a proč lidé začali hrát na nástroje.
„Celá diskuse o tom, do jaké míry je hudba praktickým nástrojem a do jaké je estetickým, vyjadřovacím, emotivním, osobním výrazem, mě vždycky fascinovala,“ říká. „Tyto mušlové trumpety mě donutili přemýšlet o původu hudebního vyjádření lidí. Byla to otázka potřeby a přežití, jak tvrdí některé studie o vývoji hudby? Nebo šlo i o jiné potřeby, které jsou pro lidi důležité – méně materiální potřebu vyjádřit se, vytvářet vazby a ukazovat svou lásku a pocity uvnitř skupin?“
