Politický zástup a aktuální situace
Brusel je městem, které má dlouhou tradici v umění dosahování politických dohod. Avšak v nedávné době se tato schopnost výrazně zhoršila. Od voleb v červnu 2024 neexistuje v Bruselu žádná oficiální vláda, což bylo poprvé od vzniku regionu. Tento fakt znamená, že od této doby uplynulo již přes 540 dní, což překonalo předchozí rekord celonárodního formování vlády v Belgii.
Historické rekordy a srovnání
Brusel tak překonal rekord z let 2010–2011, kdy bylo třeba 541 dnů na sestavení vlády, což bylo nejdelší období v období míru. Přesto však, podobně jako severoírské území, které zůstalo bez vlády po 729 dnech, se hlavní město Evropy vyhne zápisu do Guinessovy knihy rekordů, protože tyto rekordy evidují pouze suverénní státy.
Omezit je třeba skutečnost, že rekord byl pravděpodobně dosažen v úterý, pokud do data zohledníme i den voleb, jak uvádí většina nizozemsky mluvících médií. Francouzsky mluvící média však tvrdí, že oficiální překonání rekordu nastane až ve středu.
Politické napětí a současná rozluka
Vyhlídky na brzké sestavení vlády jsou nejasné. Různé politické frakce, které mají zastoupení v 89místném parlamentu, dále spolu soupeří. Napětí je tak velké, že často přerůstá do osobních urážek. Výsledkem je patová situace v hlavním městě Evropy, které sídlí instituce Evropské unie a NATO. Region se potýká s rozpočtovou krizí, narůstající násilností spjatou s drogami a s rostoucím problémem bezdomovectví, když úřady nestíhají zvládat příliv nelegálních migrantů hledajících přístřeší.
Výzva veřejnosti a aktivita občanů
V pondělí byla zveřejněna otevřená výzva podepsaná téměř dvěma sty představiteli podnikatelské, akademické i kulturní sféry. Dopis, který byl otištěn v hlavních belgických novinách Le Soir a De Standaard, lamentoval nad „541 dny bez funkční vlády a s rozpočtovou krizí“. Podepisující ve výzvě uvádí, že „politická nečinnost již ovlivňuje každodenní život“ a že „výzvy, kterým se Bruselské instituce musí postavit — ekonomické, sociální, klimatické i institucionální — již nemohou být odkládány.“
Mezi signatáři jsou například historik David Van Reybrouck, podnikatel v oblasti sušenek Speculoos Antoine Helson a politická vědkyně Fatima Zibouh. Vyzývají vedoucí představitele Bruselu, aby se v úterý sešli, dohodli na složení vlády a nastavili rozpočtovou strategii.
Veřejné protesty a motivace občanů
V pondělí se přibližně 500 obyvatel Bruselu zúčastnilo protestu proti politickému patu, když zatroubili na politiky, kteří vstupovali do parlamentu, informovala agentura Belga. Někteří účastníci drželi transparenty s nápisy „Hanba vám, Bruseli“. Situace je často rozvolněná kvůli složitým vyjednáváním mezi politickými stranami, které zastupují různé jazykové skupiny.
Rozdíly mezi frakcemi a důsledky pro region
Hlavním problémem je rozdělení na francouzsky a nizozemsky mluvící složky. Liberální strana Mouvement Réformateur získala nejvíce hlasů mezi frankofonními stranami, zatímco Vláda zelených (Groen) byla nejúspěšnější u nizozemsky mluvících voličů. Region má stanovenou kvótu na zastoupení ministrů pro obě jazykové skupiny, což komplikuje vyjednávání a zvyšuje napětí v regionu. Nacionální socialisté, tedy Socialisté, odmítají vytvořit koalici s NVA, což je strana belgického premiéra Barta De Wevera, označovaná za antibruselskou a anti-rozmanitostní.
Naproti tomu liberální strana Open VLD zase odmítá spolupráci bez NVA a označuje socialistické strany za „alkoholiky závislé na veřejných výdajích“. Podle místního deníku Bruzz bude rozpočtový deficit regionu do konce roku činit asi 1,6 miliardy eur, zatímco jedna z hlavních bank se rozhodla stáhnout úvěrovou linku ve výši 500 milionů eur.
Dopady na veřejné služby a budoucnost projektu
V regionu zatím existuje dočasná správa, avšak bez pravomocí schvalovat nové výdaje. To způsobuje, že různé organizace, které poskytují sociální podporu, varují před možným nuceným snížením platů kvůli ztrátě subvencí. Velké stavební projekty jsou odloženy a investice jsou zamrzlé. Například ředitel muzea současného umění Kanal, plánovaného na otevření v roce 2026, upozornil, že absence rozhodnutí ohledně financování může zastavit výstavbu a ohrozit celý projekt.
Očekává se však, že rychlé řešení patové situace není pravděpodobné. Jan-Frederik Abbeloos, politický redaktor listu De Standaard, shrnul situaci slovy, že „v Bruselu se děje tolik a přitom nic“.
