Obviněná skupina a očekávané soudní řízení
Na lavici obžalovaných se má v nejbližších dnech postavit 24 bývalých humanitárních pracovníků, kteří čelí obviněním z usnadnění nezákonného vstupu migrantů do Řecka a dalších trestných činů s vysokými tresty odnětí svobody. Souzení se odehraje na ostrově Lesbos, přičemž tento případ vzbudil velký zájem nejen v Řecku, ale i v mezinárodním měřítku.
Státní zástupci očekávají, že soudní řízení začne po letech nezařazených zdržení. Za právní zastoupení šesti obžalovaných, včetně Sarah Mardini, stojí Zacharias Kesses. V prohlášení uvedl, že případ odhaluje snahu úřadů kriminalizovat humanitární pomoc, což by mohlo vést k odchodu všech takových organizací z ostrova.
Historie a kontext migrace na Lesbos
V roce 2015, v nejvyšší fázi migrační krize, byl Lesbos – ostrov nacházející se na dohled tureckého pobřeží – v popředí největšího pohybu lidí od druhé světové války. Přes 800 000 lidí, převážně uprchlíků ze Sýrie, prošlo touto oblastí na cestě do Evropy. V reakci na to přijely stovky humanitárních pracovníků a aktivistů na řecké hranice, aby pomohli.
Mezi nimi byla i Sarah Mardini, bývalá soutěžní plavkyně, která se po záchraně 18 pasažérů v roce 2015 na břehu Egejského moře v neopatrné člunu společně se sestrou Yusrou vrátila na ostrov. Od té doby počet příchozích výrazně poklesl, ale Lesbos stále zůstává cílem lidí hledajících azyl v Evropě.
Právní obvinění a reakce veřejnosti
Soudní jednání, očekávané na čtvrtek, přichází sedm let poté, co byli na ostrově Lesbos zatčeni tito dobrovolníci, kteří byli členy organizace ERCI, jež se specializovala na vyhledávání a záchranu lidí na moři. Obvinění sahají od členství v organizované skupině přes usnadnění vstupu cizinců do země až po praní špinavých peněz, přičemž tresty podle řeckého práva mohou dosáhnout až 20 let ve vězení.
Opozice a mezinárodní organizace označily tato obvinění za „zpochybňující“ a „farcické“, zatímco Amnesty International poslal na místo tým 12 pracovníků s cílem sledovat průběh soudního řízení. Podle nich tato kauza značně přispívá k atmosféře nepřátelství a zastrašování vůči organizacím a jednotlivcům pomáhajícím uprchlíkům.
Podpora a veřejný odpor
Na soud dorazí významná delegace, včetně aktivistů z Londýna, kteří se chtějí vyjádřit k podpoře obhajoby. Laith Abu Zeyad, který přijel z organizace, uvedl, že „tito lidé dělali, co by dělal každý v podobné situaci – projevili soucit a pomohli.“
Obžalovaní, většinou ve věku dvaceti nebo třiceti let v době zatčení, získali mezinárodní sympatie. V lednu 2023 bylo veřejně odmítnuto obvinění ze špionáže, které bylo vnímáno jako méně závažné, a v podobném duchu se v loňském roce soudní rozhodnutí vrátilo k vymítání dalších obvinění z špionáže u dalších 35 humanitárních pracovníků, protože se prokázalo nedostatečné důkazy.
Právní aspekty a osobní dopad na obžalované
Policie v obou případech tvrdila, že aktivisté sledovali mořské radiové signály a používali šifrované zprávy k předběžnému upozornění na lodě pašeráků z tureckého pobřeží. Po příjezdu na ostrov vyjádřili obžalovaní obavy o závažnosti obvinění, která jim nyní hrozí, přičemž jejich životy jsou kvůli dlouhotrvajícím soudním procesům do značné míry pozastaveny.
Sean Binder, irského původu žijící v Irsku a bývalý zadržený po 100 dnech vězení od roku 2018, vyjádřil nervozitu před soudem, ale zároveň i odhodlání, že případ nakonec dopadne spravedlivě. Pokud budou shledáni vinnými, mohou se odvolat, a proces odvolání by mohl trvat i několik let.
„Samozřejmě jsem nervózní,“ řekl Binder. „Vlastně jsem rád, že se to konečně děje, máme za sebou sedm let a chtěli jsme se dostat až sem, protože jsme přesvědčeni, že provádět záchranné akce není trestné a soud to uzná.“
Před soudem Amnesty International požadovala stažení všech obvinění, přičemž její představitelé zdůraznili, že pomoc lidem v nouzi na jedné z nejnebezpečnějších mořských tras v Evropě je nejen humánní, ale i zákonná nutnost.
