Úvodní setkání s diplomatickým nádechem
Už na začátku byla patrná napjatá atmosféra, když se před zraky kamer odehrála scénka, která naznačovala složitost diplomatických snah. Steve Witkoff a Jared Kushner, označovaní jako „obchodníci“ Donalda Trumpa, byli vedeni ruskými představiteli po zářivých uličkách Moskvě během slavnostního dne. Vladimir Putin následně označil město za „skvostné“, zatímco se obě strany chystaly na pětihodinové jednání, které však nakonec přineslo spíše pokračování v původní situaci. Média byla upozorněna na krátké odmlky, kdy kamery ustaly.
Hlavní jednání a jejich výsledek
Za zavřenými dveřmi bylo zřejmé, že očekávat zásadní průlom nelze. Přestože byla vyvíjena velká mediální i diplomatická aktivita, včetně ujištění od administrativy USA, že je to nejlepší šance na mír, a i přes snahy diplomatů, jako jsou Witkoff či Kushner, se dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem opět setkala s hlavní překážkou – osobou Vladimira Putina. Cesta ke klidu je tradičně spojena s Kreml, což není překvapivé vzhledem k tomu, že Putin před necelými čtyřmi lety zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, při níž přišlo o život stovky tisíc lidí a miliony byly vysídleny.
Zapojení USA a tlak na Ukrajinu
Americká administrativa se zaměřila především na Ukrajinu, kterou považovala za levnějšího a snáze ovlivnitelného partnera, než samotný Kreml. Cílem bylo dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek, které by mohly být předloženy Putinovi výměnou za mír. Po oznámení, že se snaží najít řešení, které by chránilo budoucnost Ukrajiny a bylo akceptovatelné oběma stranami, se ukázalo, že to není možné. Witkoff a Kushner zjistili, že Kreml zůstává odhodlaný neudělit kompromis ohledně klíčových otázek, včetně územní kontroly a politického statusu Ukrajiny.
Reakce Kremlu a vyvíjené stanovisko
Po jednání však Kreml prezentoval výsledek odlišně. Někdejší poradce Kremlu Yuri Ushakov uvedl, že schůzky byly produktivní, avšak Moskva a Washington se blíží spíše k zablokování či hledání kompromisu v ukrajinské krizi. Po zveřejnění oficiálního návrhu, jejž v části připravil i ruský poradce Kirill Dmitriev, média zhodnotila, že Kreml návrh odmítl. Mluvčí ruské strany Dmitrij Peskov se však vyjádřil, že první přímá výměna názorů proběhla teprve den předtím, některé návrhy byly akceptovány, zatímco jiné nikoliv, což je běžný proces při vyjednávání.
Pokračující neochota k dohodě a ruské postoje
Kreml zaujímal postoj „ano, ale“, a ačkoliv Ukrajina i Rusko nadále nechtěly být vnímány jako překážka míru z pohledu USA, Kreml veřejně deklaroval, že chce pokračovat v boji, dokud nedosáhne požadovaných územních a politických ústupků. Ruský prezident Vladimir Putin již dříve varoval, že žádnou dohodu nepřijme, a to na základě názorů ruského politického analytika Tatiany Stanovajové, která označila schůzku za „nevyjednávání, ale cílenou prezentaci ruských podmínek.“
Možný vývoj a diplomatické strategie
Podle Thomase Grahama, bývalého vysokého amerického představitele, který udržuje kontakt s ruskými politiky, by mohlo zaznamenat určitý pokrok i ústupky, pokud Kreml souhlasí s diskuzí. Putin však zjevně nemá zájem o proces, který by vedl přes delegáty jako Witkoff, jejichž role je spíše poradní, nikoliv formálně diplomatickou. Graham uvedl, že Putin se nesnaží, aby Witkoff působil na moskevské scéně, protože chce, aby řešení bylo co nejvíce tradiční a umožnilo řešení složitých otázek přes specializované pracovní skupiny, které by překlenuly rozdíly.
Závěrečné výzvy a budoucí směřování
Pokud by Ukrajina získala souhlas s určitým řešením, znamenalo by to, že krize je odvrácena, a americká administrativa by tak mohla považovat Ukrajinu za překonanou překážku míru. Kreml však otevřeně deklaroval, že chce pokračovat v boji, dokud nedosáhne svých cílů. Ruský prezident Putin by pak mohl nešpatně reagovat na konkrétní nabídky, ale v zásadě je rozhodnutí o ukončení války na něm samotném, jak sdělil Rubio, a pouze on ji má moc ukončit na ruské straně.
