Vývoj jednání mezi Ruskem a Spojenými státy
Průběh jednání mezi Ruskem a západními zástupci je stále nejistý. Donald Trump označil dosavadní rozhovory za „poměrně dobré“, přestože zatím nepřinesly žádný zásadní posun směrem k urovnání konfliktu. Po několika hodinách jednání v Kremlu ve středu měli v plánu americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner setkat se s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem v Floridě.
Prezident Trump a postoj k jednání
Ve středu se Trump ve vyjádření pro novináře ve formálním sídle Bílého domu zmínil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na dohodě, avšak dodal, že nemůže předem říct, co z jednání vzejde, protože „k tanci je potřeba dva“. Prezident dále uvedl, že Spojené státy mají „něco dobře rozpracované s Ukrajinou“. Ruský Kreml ve stejný den oznámil, že Putin akceptoval některé americké návrhy směřující k ukončení války na Ukrajině a je připraven pokračovat v hledání kompromisu, avšak dodal, že „kompromisy zatím nebyly nalezeny“.
Setkání a hlavní nevyřešené otázky
Obě strany se dohodly, že nebudou zveřejňovat podrobnosti svého rozhovoru v Kremlu. Nicméně, stále zůstává jedna zásadní překážka — osud čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Ruský činitel označil, že „doposud nenalezeno žádné řešení“ ohledně územních otázek, bez nichž Kreml nevěří v uzavření krizové situace.
Postoj Ukrajinské vlády
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil vzdání se území, která zajistila ruská okupace. Ve středu uvedl, že jeho tým se připravuje na setkání ve Spojených státech, přičemž dialog s představiteli USA bude pokračovat. Podotkl, že „důstojný mír je možný pouze při zohlednění zájmů Ukrajiny.“
Na rozdíl od toho ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vystoupil tvrději, když vyzval Putina, aby „neplýtval časem světa.“
Současná situace na bojišti a politický tlak
Jednání nyní probíhají v náročném období pro Kyjev, který ztrácí půdu na východní frontě a zároveň čelí největšímu korupčnímu skandálu od začátku války. Zelenskyjův šéf štábu rezignoval v pátek po prohlídce jeho domu protikorupčními vyšetřovateli. Zároveň tempo ruského postupu na východě Ukrajiny narůstá a Putin nedávno uvedl, že Moskva je připravena dále bojovat, pokud Kyjev nepřistoupí na kapitulaci zbytečných území.
Yuri Ushakov, poradce Kremlu, který se účastnil americko-ruských jednání, uvedl, že „progrese jednání byla ovlivněna úspěchy ruské armády v posledních týdnech.“
Mezinárodní reakce na mírové snahy
V listopadu unikl návrh amerického mírového plánu, což rozrušilo ukrajinské a evropské představitele. Podle něj mělo Ukrajině hrozit, že postoupí území Rusku, zatímco Rusko by se znovu začlenilo do skupiny G8 a Ukrajině by bylo zakázáno připojení k NATO. Evropské země reagovaly proti návrhu a na jednání v Ženevě společně s USA a Ukrajinou představily aktualizovaný „záchranný rámec“ pro ukončení války.
Putin v úterý obvinil evropské mocnosti, že se snaží rozbít mírové rozhovory návrhy, které Moskva považuje za nepřijatelné, a zároveň pohrozil, že Rusko je připraveno na válku s Evropou, pokud by se konflikt rozšířil.
Ukrajina a její evropští spojenci naopak obvinili Putina, že předstírá zájem o mír, zatímco skutečně pokračuje v boji. UK ministryně zahraničí Yvette Cooper ve středu uvedla, že Rusko by mělo „ukončit zbytečné konflikty a být připravené ke konstruktivnímu dialogu pro dosažení spravedlivého a trvalého míru.“
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna na setkání s kolegy z NATO upozornil, že „Putin nezměnil žádný směr. Na bojišti jedná stále agresivněji.“
Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, pak potvrdil, že spojenci nadále budou dodávat vojenskou pomoc Ukrajině, aby tlak na Moskvu zůstal trvající.
Plánované kroky a mezinárodní podpora
V středu Evropská komise oznámila, že přistoupí k financování Ukrajiny skrze úvěr na základě zmrazených ruských aktiv. Navíc byla navržena možnost založená na společném zadlužení EU. O těchto variantách bude rozhodovat vedoucí představitelé EU do konce měsíce, zatímco Ukrajina čelí finanční hotovostní krizi.
Reakce OSN a otázka ukrajinských dětí
Ve středu Valné shromáždění OSN jednohlasně schválilo rezoluci volající po neodkladném a bezpodmínečném návratu ukrajinských dětí, které byly podle obvinění násilně přesunuty do Ruska. Ukrajina odhadla, že Rusko od začátku konfliktu v únoru 2022 uneslo nejméně 20 000 ukrajinských dětí. Rezoluce nebyla závazná a měla podporu 91 hlasů proti 12, s 57 zdrženími se hlasování.
Rusko bylo mezi státy, které návrh odmítly.
