Neobvyklé veřejné vystoupení evropské komisářky
Před několika měsíci bylo poměrně nezvyklé sledovat, jak představitelka Evropské unie, komisařka Marta Kos, oznámila v moldavské televizi významné novinky. Přestože je Slovenkou a působí jako diplomatka, nikoli jako moderátorka, oznamovala, že Moldavsko dosáhlo v posledních třech letech více pokroku než za předchozích třicet let. Navíc zmínila, že jednání o vstupu země do EU by měla být brzy zahájena.
Neobvyklé momenty v soukromí i v oficiálních setkáních
Příjemně překvapivé bylo také její vystoupení na sociálních sítích, konkrétně Instagramu, na kterém se v srpnu objevily snímky z návštěvy moldovských influencerů Emiliána a Niny Crețu. Kos je pozvala do svého domu v Bruselu na workshopy pečení moldovského koláče. Nedávno dokončila i setkání s vedoucími z největších ortodoxních církví Moldavska, navzdory jejich vzájemné nenávisti. Tato forma komunikace je v rozporu s běžným režimem formálních projevů EU, jež bývají často strohé a technokratické.
Změny v komunikaci EU a zapojení občanské společnosti
Odklon od formálního projevu je cílenou snahou EU více zapojit občanskou společnost do procesu rozšiřování. Tento posun je patrný ve srovnání s předchozí fází expanze, která probíhala v letech 2004–2013, kdy se do jednání zapojovaly především politické elity. Pokud má Evropská unie vytvořit plynulejší formu integrace, musí občany potkávat v běžném životě a ukázat se jako otevřená a blízká.
Faktory a postoje k rozšíření EU ve zkoumaných zemích
Pro kandidátské státy jako Albánie, Černá Hora či Moldavsko představuje členství v EU jako šanci na zlepšení stability a prosperity. Přesto je proces získání členství složitý, technicky náročný a často téměř nudný – plný zpráv a vyjednávacích skupin. Balkánský region navíc toto úsilí již několik let aktivně prožívá. Například po první schůzce nového fóra rozšíření EU v Bruselu v listopadu, albánský premiér Edi Rama poznamenal, že o vstupu do Unie mluví tak dlouho, že to můžeme sledovat i na jeho vlasové linii, jež se postupně ztrácí. Přes 90 % Albánců je pro vstup, zatímco v Moldavsku se podpora proměnila v rozmezí od 53 do 65 %.
Význam euromise a postoje Moldavanů
Pro většinu Moldavanů znamená integrace do EU naději na mír, rozkvět, právní stát a lepší budoucnost pro děti. Naopak někteří skeptičtí občané, často vycházející z obav z neznámého, jsou cílem ruské propagandy, která tvrdošíjně uvádí, že členství v EU by mohlo znamenat ztrátu tradic, identity nebo suverenity. Své argumenty opírá o obavy, že severní sousední země nikdy nebude chtít Moldavsko integrovat, nebo že EU je na pokraji kolapsu jako SSSR po roce 1991.
Vnímání rozšiřování EU běžnými občany
V Evropské unii se otázka rozšiřování zřejmě nejeví jako hlavní téma pro většinu běžných obyvatel. Šestapadesát procent z nich věří, že rozšíření by přineslo prospěch jejich zemi, přesto asi dvě třetiny občanů nemají pocit, že jsou s tímto procesem dostatečně seznámeni. Nejvýznamnější obavou je migrace, zejména vzhledem k stárnutí populace EU. Proto je nutné, aby se pracovníci, kteří přicházejí z jiných zemí, necítili jako pouhé ekonomické zdroje. Evropská Unie by měla zajistit jejich jazykové vzdělání, aby mohli lépe komunikovat a kulturně se sžít.
Využití jazykové a kulturní integrace
Pro imigranty je těžké žít v cizině, aniž by ovládali jazyk. Některé teorie spojují odchylky romské diastry k pravici s jejich kulturní izolací, jež se projevuje hlavně skrze sociální sítě nebo místní romské kostely. EU by měla podporovat jazykové kurzy, například prostřednictvím zaměstnavatelů, aby přispěla k větší integraci.
Každodenní malé gesta a jejich význam
V období vánočních svátků by se měli Evropané více hlásit o pomoc pracovníkům v úklidu či ochrance, kteří často zůstávají bez povšimnutí a jsou z jiných zemí. Malé projevy respektu a ocenění mohou výrazně zlepšit jejich pocit sounáležitosti a přijetí.
Vliv kultury a média na evropskou identitu
Pokud EU chce posílit svou národní identitu a solidaritu, může se inspirovat ruským vlivem prostřednictvím zábavního průmyslu. Ruské komedie typu KVN, nebo soutěže jako Ice Age, jsou oblíbené nejen v Rusku, ale i v bývalých sovětských státech. Velké akce jako Eurovision nebo Liga mistrů sice často spojují Evropu, ale nestačí to. EU by měla podporovat více populárních show, například Europe’s Got Talent nebo The Voice of Europe, jež by mohly být vysílány ve všech členských a kandidátských státech.
Tvorba kulturních mostů a obnova důvěry
Chcete-li skutečně zvýšit zapojení občanů do evropských procesů, EU by měla opustit své byrokratické stereotypy a vytvářet opravdové spojení prostřednictvím jazyka, vyprávění a posilování kulturní identity. To je klíčem k větší soudržnosti a solidarity mezi evropskými státy.
