Plánování soutěže navzdory mezinárodním sporům
Rakousko oznámilo, že i přes zatím nejasnou mezinárodní situaci a odmítnutí několika zemí se zúčastní nadcházejícího ročníku Eurovisionu. Tento krok je součástí přípravy na 70. výroční ročník soutěže, který má proběhnout v Ulici ve Vídni. Na setkání v Ženevě, kde se scházeli národní vysílatelé tvořící Evropskou vysílací unii (EBU), bylo rozhodnuto, že Izrael může být součástí tohoto významného hudebního festivalu.
Odmítavé postoje několika zemí
V reakci na schválení účasti Izraele oznámily vysílatelské společnosti ze Španělska, Irska, Slovinska a Nizozemska, že se rozhodly bojkotovat soutěž tím, že nebudou vysílat semifinále ani finále a nezapojí se vlastním reprezentantem. Přestože Španělsko patří mezi takzvanou „velkou pětku“, která přispívá nejvíce finančními prostředky, rakouský televizní kanál ORF potvrdil, že událost v roce 2026 proběhne podle plánu v květnu.
Vztahy a postoje k účasti Izraele
Ředitel ORF Roland Weissmann vyjádřil přesvědčení, že pořad nebude tímto krokem nijak ovlivněn. Dodal, že země, které se rozhodly odstoupit, mají stále čas do poloviny prosince, aby svůj postoj změnily. Weissmann dodal, že pokud několik zemí nezúčastní, bude to mít finanční dopad, avšak počítali s tím již dříve a tento dopad se především týká EBU, která již zohlednila tento scénář ve svém rozpočtu. „Nevnímám to jako problém v Souvislosti s Viennou, a pokud bude méně peněz, můžeme to kompenzovat,“ uvedl Weissmann.
Podpora účasti Izraele a mezinárodní reakce
Rakousko a Německo byly mezi státy, které se nejvíce jasně vyslovily v podpoře izraelské účasti před čtvrtečním zasedáním úplného shromáždění EBU. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vyjádřil podporu rozhodnutí a uvedl, že Izrael „tradičně“ patří do soutěže. Vyzval také ostatní země bojkotující soutěž, aby přehodnotily svůj postoj, tvrdíc, že „kultura by měla vždy spojovat lidi, nikoli je rozdělovat.“
Hlasování o účasti Izraele
Ve čtvrtek na zasedání EBU nebylo provedeno žádné zvláštní hlasování o účasti Izraele. Většina hlasujících přijala nový systém, který má zabránit vládám a třetím stranám v nepřiměřené propagaci písní a ovlivňování hlasování. Celkem 65 % delegátů se vyslovilo pro zavedení nových pravidel a pokračování soutěže v plánovaném termínu, bez dalšího hlasování o izraelské účasti. Zatím 23 % hlasovalo proti a 10 % se zdrželo hlasování.
Reakce po hlasování
Některé země vyjádřily obavy z možného nespravedlivého ovlivňování hlasování, zejména poté, co Izrael v květnu dominoval v hlasování veřejnosti a ve výsledku skončil druhý po započítání hlasů poroty. Irská veřejnoprávní stanice RTÉ požaduje audit veřejného hlasování. Ta označila účast Izraele za „nepřijutelnou“ kvůli „hrozivým ztrátám na životech a humanitární krizi“ v Gaze. Slovinská stanice RTV SLO oznámila, že bude bojkotovat soutěž „jako vyjádření podpory 20 000 dětem, které zemřely v Gaze.“
Postoj dalších zemí a jejich rozhodnutí
Nizozemsko, které se zúčastnilo první soutěže v roce 1956, je jednou z těch zemí, jež zatím nezměnily svůj postoj a soutěž v roce 2026 podpoří. Irsko sdílí rekord sedmi vítězství s Švédskem. Irský premiér Micheál Martin uvedl, že jeho země plně chápe rozhodnutí o stažení se z soutěže, které označil za „gesto solidarity.“
Budoucnost a změny v pravidlech
Naopak Švédský vysílatel SVT oznámil, že se soutěže zúčastní i s novými pravidly, která omezí vládní kampaně, sníží počet hlasů na účastníka a znovuzavedou porotu v semifinále. Zvýšena bude také technická bezpečnost, aby se zabránilo volebním podvodům. Výkonný ředitel SVT zdůraznil, že podmínky účasti zůstávají zachovány, pokud je podporována široká evropská solidarita a soutěž je co nejvíce nezpolitizovaná.
Podpora od severských zemí
Finsko, Norsko, Dánsko a Island již vyjádřily podporu změnám v veřejném hlasování EBU. Islandské RUV, které dosud mělo výhrady, oznámilo, že svou pozici projedná na mimořádném zasedání správní rady, které se uskuteční ve středu.
