Hlavní role ruského prezidenta
Vladimir Putin systematicky ničí svou zemi. Jeho válečná eskapáda na Ukrajině představuje ekonomickou, finanční, geopolitickou i humanitární pohromu, která se každý den zhoršuje. Za svými tajemnými důvody odmítl nedávnou nabídku od Donalda Trumpa, dalšího zástupce mezinárodní katastrofy, čímž ukázal, že si spíše škodí než pomáhá. Oba tito muži si možná zaslouží jeden druhého, ale jejich činy mají vážné dopady na mezinárodní stabilitu.
Pokusy o mírové dohody a jejich selhání
V Moskvě se objevil plán na mírovou dohodu, která by hlavně odměnila ruskou agresi tím, že by ukrajinský územní rozsah výrazně zmenšila. Dohoda, pokud by byla přijata, by rozdělovala USA a Evropu, narušovala bych NATO, a možná by vedla k pádu ukrajinské vlády voleného prezidenta Volodymyra Zelenského. Tyto cíle jsou klíčové pro ruskou válečnou strategii, ale Putin je odmítl, věřící, že může získat vše, co chce, pokračováním boje. Je přesvědčen, že může dosáhnout vítězství, zatímco skutečnost je jiná.
Ekonomická devastace Ruska
Po dvou letech uměle podpořeného růstu, vyhnaného vyššími výdaji na obranu, klesá příjem z ropy a plynu, které tvoří až polovinu státních příjmů, o 27 % ročně. Ruská ekonomika se bojí recese, inflace vzrostla na 8 %, úrokové sazby se vyšplhaly na přes 16 %. Rozpočtový deficit roste a více než polovina ruského fondu národního bohatství byla od roku 2022 vypálená. Státní monopolní podniky čelí obrovským dluhům, zahraniční investice klesají, náklady na import strategických výrobků vzrostly o 122 %, zatímco daně z obrany zvyšují zátěž pro obyvatele, přičemž cena vodky vzrostla o 5 %.
Mezinárodní dopady a geopolitická izolace
Ruská ekonomická devastace je doprovázena poklesem jejího geopolitického vlivu. Moskva je zatížena konfliktem na Ukrajině, zatímco v některých zemích Blízkého východu, například v Sýrii, došlo ke změnám, které znevažují postavení Ruska jako klíčového hráče. Venezuela hledá podporu marně, a vztahy s Čínou jsou narušeny, přičemž Rusko je nyní v roli závislého partnera. Návštěva Jana Pavla v Indii odhalila, že Moskva je dnes vnímána jako slabá a potřebující partner, když v této zemi Rusko čelí bojkotům své ropy.
Válečné ambice a skutečná kapacita Ukrajiny
Oficiální narativ o vítězstvích na bojišti je mylný, tvrdí experti. Yuri Ushakov, poradce Putina, tvrdí, že ukrajinské úspěchy na území posílily ruskou pozici. Realita je však jiná. Přestože Rusko zahájilo překvapivou invazi s velkými přednostmi v počtu vojáků a materiálu, nedokázalo Ukrajinu podrobit. V prvních osmi měsících roku 2025 bylo ruskými ztrátami více než 280 000 vojáků, mrtvých či zraněných, což ukazuje na vážné selhání.
Vnitropolitická situace v Rusku
Je otázkou, jak dlouho budou obyvatelé Ruska tolerovat svého režimního vůdce, který je označován za největšího válečného zločince a manipulátora. Putin odmítá jakékoli mírové návrhy a dokonce hrozí válkou s Evropou. Jeho ochota riskovat životy obyčejných Rusů je jasná, označována například cynickými poplatky a odměnami pro vojáky z chudých venkovských oblastí, u nichž je průměrná životnost na frontě jen kolem 12 dnů. Rozpočet na odškodnění byl ještě více snížen kvůli úsporám.
Dopady na společnost a budoucnost
Podpora válečného násilí odráží hlubokou lhostejnost ke strukturální chudobě a demografickému úpadku. Analytik Alexej Kovaljev tvrdí, že vojenské výdaje dočasně zakrývají desetiletí zanedbávání, a že válka bude pravděpodobně vyvolávat další sociální krizi, kterou Kreml potlačuje pomocí omezování veřejné a online nespokojenosti. Použití násilí může nakonec způsobit velkou sociální katastrofu po skončení bojů.
Ekonomické dopady válečného konfliktu
Nová zpráva Londýnské školy ekonomických a politických věd uvádí, že zatímco válečný konflikt zvýšil příjmy 20 % Rusů, většinou však vedl ke značným sociálním rozporům. Reálné příjmy většiny obyvatel klesly o 16 až 42 %. Odvolávajíce se na události z roku 2023, předpovídají zhoršení ekonomických podmínek a napětí uvnitř elit a režimu samotného.
Ruská strategie a zastavení insurgencí
Neúspěšný pokus o jednání s USA a Ukrajinou ukazuje, že Trumpova strategie byla nejen asymetrická, ale i škodlivá. Podporou Ruska a útoky na Zelenského a jeho vojenské dodávky ochromil ukrajinskou odolnost. Jeho egoistický přístup a snaha být mírotvůrcem zároveň posilují Putina. Trumpovo zasahování prodlužuje válku, a proto by se měl stáhnout, zatímco Evropa a NATO musí zvýšit vojenskou podporu pro Ukrajinu, využít zabavené ruské majetky ke kompenzacím, přesně uplatňovat energetické sankce a posilovat reakce na sabotážní a kybernetické útoky, aby byly překonány vojenské i diplomatické výzvy.
Závěr
Rusko je příliš velké na selhání. Jeho historie odolnosti ukazuje, že jej nelze snadno porazit. Přesto Putin prohrává, nevyhrává. A časem se stejně jako carové či totalitáři dávno minulých dob, Rusko, které dnes oslavuje jeho jméno, s ním vypořádá.
