Odhalení nesouhlasů a skutečné následky brexitu
Je jednoznačné, že tvrzení, že brexit byla špatná myšlenka, nenahradí znalost kroků, které je třeba podniknout nyní. Šance na záchranu něčeho z následků, které toto rozhodnutí způsobilo, jsou v současnosti ohroženy těmi, kdo šíří falešnou naději – ať už tvrdí, že brexit může fungovat, nebo že je jeho zrušení snadné. Pro přibližně 16 000 firem, které již přestaly obchodovat s Evropou kvůli byrokracii, jsou vyhlídky nadějné jen tehdy, když vláda přestane nasazovat pouze provizorní řešení a začne se zabývat zásadními změnami ohledně budoucnosti vztahů s Evropou.
Proč je důležité opravdové řešení, nikoliv přechodné úlevy
Pro příznivce evropské spolupráce je nyní zřejmé, že situace je v jejich prospěch. Labouristé byli pomalí v deklaraci svých požadavků od EU při obnově vztahů a ještě pomalejší v uznávání nutnosti kompromisů. Do léta poslanci slibovali „udělat z brexitu funkční krok“ a neustále opakovali „červené linie“. V posledních týdnech však výzkum ukázal, že odchod z EU stál Spojené království mezi 6 a 8 % HDP na obyvatele. Nyní ministr financí označuje škody způsobené brexitem za „vážné a dlouhodobé“, zatímco premiér kritizuje „bláznivé sliby“ kampaně za odchod. Nyní se tak může otevřít okno příležitostí ke změně směřování.
Opravdové překážky a odmítání iluzí ohledně návratu
Historie ukazuje, že tvrzení, že Velká Británie něco od Evropy chce, automaticky nezaručuje, že to bude dosaženo. Země se může stát její nejhorším nepřítelem, pokud bude předpokládat, že hlavní problém je v určování cílů, zatímco Evropa je ochotná souhlasovat. Pro ostatní 27 zemí je pak důvěra v britské záměry často matoucí – nejen u zástanců brexitu, ale i u jeho odpůrců, kteří věří, že návrat je možný.“
Reálné možnosti reinkluzí do EU a jejich složitost
Každý, kdo podporuje spojení s Evropou, by se měl vyhnout řečem o opětovném připojení – ne proto, že brexit byl dobrý nápad, ale proto, že je nyní zcela nemožné. Po komplikovaném procesu přizpůsobení se odchodu z EU, žádost o nové referendum je jako prosba souseda, aby vám důvěřil, že vaše další domácí oslavy nebudou vést k dalším reklamací v pojištění. I kdyby EU souhlasila s procesem „znovupřipojení“, trvalo by několik let, než by se určila podmínky, a všechny ostatní aspekty obchodování by musely být odloženy na později. To by znamenalo, že firmy, jež zoufale hledají úlevu, by byly odsouzeny k dalšímu desetiletí potíží s byrokracií, bez záruky, že budou dosaženy lepší dohody.
Možnosti rejoiningu a jejich složitost
Tvrdí-li někteří, že je možné se jednoduše vrátit do celního unie nebo jednotného trhu, nepochopili atmosféru v ostatních zemích. Obě možnosti snižují regulační překážky, které vedly k pětinovému poklesu exportu na evropský trh. Nicméně, celní unie přináší nejen známá omezení, například ztrátu nezávislosti při uzavírání obchodních dohod, ale také nečekané důsledky, například nová požadavky EU na cenu kurzů měn či pohyb lidí. Připojení znovu k jednotnému trhu by znamenalo boj s frakcí odporu proti volnému pohybu a, vzhledem k odchýlení Británie od EU od brexitu, by bylo složitější, než si mnozí myslí.
Výhody a nevýhody různých scénářů
Žádná z možností však neznamená, že je nutné zavrhnout ambice. Dohody o obchodu s třetími zeměmi jsou stále menší předmětem srovnání s dopady opuštění jednotného trhu. Například dohoda s Indií má potenciál přinést roční přínos pouhých 0,13 % HDP. Evropský trh je však flexibilnější, než se často tvrdí – Švýcarsko není součástí celní unie, ale čelí mnohem menším překážkám. Přesto však žádná volba není bez nákladů, a Velká Británie musí jasně vysvětlit, proč jsou tyto náklady oprávněné. Sama o sobě, například, celní unie by neměla být cílem pouze proto, že je politicky méně bolestivá.
Hrozby, které může Evropa využít
Evropa má také své strategie, jak odradit Velkou Británii od jednostranných kroků. Rozhovory o účasti Velké Británie na EU fondu pro bezpečnost „Safe“ ve výši 150 miliard eur narazily na požadavek, aby EU požadovala vysoké vstupní poplatky jako podmínku, že brexit nepřinesl proevropské výhody. Podobná překážky již nyní vznikají například při jednáních o potravinářských a zvířecích dohodách, jako jsou sanitární a fytosanitární předpisy či obchod s emisemi. Jednání, která se jeví jako pokus o zvýhodnění Velké Británie, pravděpodobně skončí zamítnutím.
První krok: posoudit dopad
- Jak může Labour zlomit tento kruh? Za prvé, vláda by měla zadat nezávislou analýzu dopadů brexitu, podobnou strategické obraně, kterou řídí odborníci zvenčí. Předešlé vlády udržovaly iluze, že brexit může fungovat – nyní je potřeba uznat skutečnost, že to není pravda. Na rozpočtovém výboru (OBR) se odmítlo poskytnout jakékoliv důkazy o ekonomických dopadech brexitu, což vede k tomu, že stále nemáme jasné, nezpochybnitelné údaje o největším faktoru ovlivňujícím růst.
- Druhé, vláda by měla v nadcházejících jednáních s Evropou jasně deklarovat, že hledá dohodu „více za více“, s tématy otevřenými k jednání nejen kvůli obchodu, ale i kvůli rostoucí geopolitické nejistotě. Rozbroje na globální scéně, rozmach krajně pravicových populistů ukazují, že prospěch z dobrej dohody mají jak Británie, tak Evropa, pokud jsou ochotni jednat o všech tématech – od rozpočtových příspěvků po bezpečnostní otázky.
Význam posílení role parlamentu
Za třetí, je třeba zapojit parlament do diskuse. Budoucí vztahy s Evropou zatím nebyly řádně projednány, natož s případnou revizí dohody. Zastánci brexitu a ti, kdo volají po rychlém návratu do EU, spoléhají na nedostatku kontroly, aby jejich iluze vypadaly věrohodně. Vláda by se neměla bát postavit se oběma stranám, využít důkazů ze zveřejněné analýzy a ukázat dopady brexitu, stejně jako to, co by přinesla nová dohoda. Labour musí definovat, že tyto kompromisy budou součástí jeho příštího volebního programu.
Závěr: nutnost změny a odpovědnosti
Omlouva více než dvě třetiny veřejnosti označují brexit spíše za neúspěch než za úspěch. Hlavním důvodem pro přepracování vztahů s Evropou je však neudržitelnost současného stavu. Vláda se ocitla v situaci ohroženého růstu, která tlačí veřejné služby a životy občanů až na kraj jejich možností. Lidé, politici i ekonomické skupiny zkoušejí jednoduchá řešení – ta však nejsou reálná nebo rychlá. Přesto je však možné, že Labour má stále čas najít tišší, ale účinnější řešení této otázky.
