Je pravda, že pokojové rostliny dělají z bytu domov. Ale napadlo by vás, že některé z nich mohou být pro děti pořádně nebezpečné? Nedávno mi kolegyně vyprávěla historku: její malá dcera ochutnala listy filodendronu — tři dny stresu a telefonování na toxikologii. Pravda, většina dětí přežije (a možná se poučí), ale stejně… nechcete to riskovat.
Rostliny – krásné, ale někdy zákeřné
- Monstera, difenbachie, oleandr nebo i populární toulcovka — většinu z nich najdete v každém druhém bytě v Praze nebo Brně.
- Přitom stačí pár soust, popálenina v ústech nebo nepěkná vyrážka a návštěva pohotovosti je na spadnutí.
Na našem sídlišti jeden čas obíhala historka o klukovi, co si spletl bobule zimostrázu s borůvkami. Od té doby se děti po hřišti ptaly, co je „jedovaté“.
Nejčastější jedovaté rostliny v českých domácnostech
Sepsal jsem si doma seznam — nevěřili byste. Tady je pár těch nejproblematičtějších:
- Difenbachie (Dieffenbachia) – způsobuje otok jazyka a hrdla.
- Filodendron – zažil můj bratr, když mu byl rok. Stačil jen lízat listy…
- Oleandr – známý zabiják. Všechno v rostlině je toxické.
- Anturie (Toulcovka) – krásná, nenápadná, jedovatá.
- Fikus benjamín – stačí šťáva na prsty a pak do očí – dcerka sousedky potvrzuje.
Vlastně téměř každá exotická rostlina má „něco v sobě“. Možná mě opravíte, ale já věřím, že je lepší být opatrný navíc, než pozdě litovat.
Jak zabezpečit byt, abyste nemuseli být pořád ve střehu
Existuje pár triků, které fungují i na zvědavé děti – i když žádný není stoprocentní. V našem chatu rodičů jsme dali dohromady toto:
- Umístěte květiny mimo dosah – výška police, závěsné květináče. Pozor ale na to, co si děti umí přistrčit (židle, stolička… znáte je).
- Vyměňte problémové kusy za neškodné – sansevieria, kapradiny nebo klívie jsou sázka na jistotu.
- Označte jedovaté rostliny – barevná páska, štítek s lebkou (ano, trochu přeháním, ale děti to bere).
- Vzdělání hrou – ukažte dítěti, které listy jsou „jen na koukání“, které na hraní.
U nás doma jsme si měsíc zpátky udělali rodinné „poznávání jedovatých druhů“. Bylo to trochu jako hra – syn pak ve školce opravoval paní učitelku, že fíkus je fuj.
Co dělat, když dítě něco ochutná?
Přes všechny přípravy se to může stát. Schválně, věděli byste, na jaké číslo volat? Držte si tento postup:
- Odstraňte zbytky z úst – v klidu, jemně. Nevyvolávejte zvracení, pokud nevíte co dělat!
- Zavolejte Toxikologické informační centrum – 224 919 293. Mějte u sebe přesný název rostliny.
- Sledujte příznaky – zvracení, vyrážka, potíže s dýcháním = pohotovost.
Jeden tip od mé mámy: vždy mějte na lednici číslo na toxikologii. Nikdy nevíte…
Může to být i v pohodě – hlavně bez paniky
Možná mám někdy sklony to dramatizovat, ale většinou to dobře dopadne. Taky jsem jedl kytičky na zahradě a žiju — možná mě něco z toho už tehdy naučilo být opatrný.
Pokud máte tip na rostlinu, co je opravdu bezpečná a zároveň pěkná, podělte se dole v komentářích. V našem domě by inspirace nebyla na škodu… Vlastně, tohle není úplně uzavřená kapitola. Nepodceňujte zvědavost dětí, ale ani sílu dobře rozmístěných květin.
V každém případě: klid, vzdělávat a mít (aspoň jednu) židli vždy mimo dosah květin. Zkušenosti? Sem s nimi — pište!
