Věděli jste, že nové rostliny se dají „vypěstovat“ během týdne a k tomu ani nepotřebujete kořeny? Zní to trochu bláznivě — taky jsem tomu ze začátku moc nevěřil. Ale nedávno jsme to v práci zkoušeli s kolegy (jedno kafe, hodina volna, zvadlá bazalka) a jo, fakt to funguje. A hlavní hrdina? Běžný kuchyňský produkt, co už teď čeká ve vaší lednici — voda.
Rostliny a voda: Stačí opravdu jen to?
Těžko říct, odkud se tahle metoda vzala. Možná někdo v paneláku zapomněl pižmovou mátu ve skleničce a všiml si, že začala rašit kořínky. Mně to připomněl včera soused Milan, když na balkoně máchal hrst petržele v karkulovém hrníčku. Zkrátka, nepotřebujete nic speciálního — žádný stimulátor růstu z hobbymarketu, stačí trocha odvahy, čistá sklenice a voda z kohoutku.
Jak na to? Krok za krokem bez tajností
- Najděte zdravou větvičku — ideálně něco o délce 8–12 centimetrů. Já jsem úspěšně naklonoval mátu, bazalku a i tu obyčejnou pokojovku, co vždy žloutne (furt nevím, jak se jmenuje…)
- Odstraňte spodní lístky — aspoň ty, co by se dotýkaly vody.
- Napusťte si sklenici vody — v Brně běžný kohoutek, v Praze prý pouští odstátou, nevím proč.
- Ponořte stonek tak, aby ve vodě byla asi třetina.
- Přikryjte celofánem nebo aspoň sáčkem s pár dírkami — z držáku na pečivo to funguje dost slušně.
- Položte na světlo, ne však na přímé slunce, a čekejte. Zhruba po 5–8 dnech uvidíte miniaturní kořínky.
Skoro každý den měňte vodu. Jinak to začne smrdět tak, že vám tu radost z nových rostlinek vezme i ten největší kytkomil. V našem chatu jsme to minule řešili — Tomáš tvrdil, že dává pár kapek peroxidu vodíku, prý rostliny koření rychleji. Nemám, nezkoušel jsem. Možná někdy…
Funguje to na vše? Moje zkušenost
Většina bylinek (máta, bazalka, rozmarýn), mnohé pokojovky — pecka. I sladká brambora se pěkně rozjede. Ale u některých druhů (fíkovník, fikus elastica) výsledek dost pokulhává. Možná mi chybí trpělivost… Zajímavé je, že starší výhony koření pomaleji než mladé. Někomu se daří i s růžemi, s těmi jsem já ale věčně v mínusu. V každém případě — pokud je stonek zdravý, šance na úspěch je překvapivě vysoká.
Proč právě metoda „voda ve sklenici“?
Svět je plný nápadů, jak si rozmnožit domácí džungli. Půda, perlit, speciální gely — všechno fajn, ale vyžaduje čas a výbavu. Takhle zvládnete šířit rostliny i bez zeleného palce. Tip „přikryjte igelitem“ prý chrání před odpařováním. No, občas se z toho spíš stane miniskleník — houba na stěně v koupelně. Takže s mírou.
Stačí si pohlídat dvě věci: pravidelně měnit vodu a nedávat do průvanu. Já dávám vázičky na linku vedle mikrovlnky, nikdy ne na parapet (v létě přímé slunce je fakt zabijácké).
Tipy z praxe, které v návodech nenajdete
- Chcete-li opravdu rychlé kořeny, trochu zahřejte vodu — ne horkou, spíš vlažnou. Ale bacha na topení, v paneláku to jde rychle do extrému.
- Máta putování ve tmě nesnáší, bazalka si zvykne i na málo světla, kocouři v bytě to překvapivě ignorují (většinou…)
- Pokud vám ve vodě plave něco slizkého, zahoďte to. Je lepší začít znovu.
Závěrem: Zkuste to teď — co můžete ztratit?
Může to být obyčejný nápad, může to být začátek vaší „městské džungle“. Minimální náklady, pár dní trpělivosti a možná nový koníček. A jestli víte o rostlině, která takhle rozhodně nejde naklonovat, napište mi — v našem domě je vždy ochota zkoušet nové blbosti, i když třeba skončíme u té obyčejné petržele. Vlastně, tak to u nás chodí pořád…
