Možná jste si všimli, že rajčata letos zase nějak žloutnou, mrkev vypadá jako z jiného vesmíru a trávník blíž k mechu než ke golfovému greenu. Taky mě to štvalo – na jaře jsem sázel s nadšením, v červenci už spíš přemýšlel, jestli za všechno nemůže kyselá půda. A víte co? Ve čtvrtek mi soused povídá, že prý máme všichni v ulici stejný problém. Tak jsem zapátral…
Jak poznáte kyselou půdu, i když nemáte laboratoř
Asi první podezření přichází, když se vám na záhonech místo salátu daří spíš kapradí a jeteli. Ale to je jen začátek.
- Žluté listy a zakrnělý růst: Vápnomilné druhy (například růže, mrkev, petržel) prostě na kyselé půdě stagnují. U sousedky na chatě se třeba každou sezonu pere s tím, že jí pořád žloutnou bobule rybízu — a pořád si myslí, že je přelívá.
- Přemnožený mech: Trávník připomíná spíš mokrou procházku lesem — a sekera na mech fakt nefunguje.
- Plíseň, špatná textura zeminy: Půda je těžká, lepí se na boty, voní zvláštně nakysle… Zkrátka něco je špatně.
No a klasika — starší generace tvrdí, že když vám na zahradě “rostou houby i v prosinci”, kyselost je podezřelá. Něco na tom asi bude.
Nejpřesnější test: Lakmuska z lékárny nebo domácí babské triky
když chcete být opravdu jistí, skočte do lékárny (ne do Hornbachu!) pro lakmusový papírek nebo sadu na měření pH v půdě. Stačí do kelímku dát trošku půdy z různých částí zahrady, zalít destilovanou vodou, promíchat a přiložit papírek.
pH nižší než 6 už je pro většinu zeleniny problém – a podle SZIF (Státní zemědělský intervenční fond) má kyselou půdu v ČR každý čtvrtý zahrádkář. Možná je to i váš případ.
Nebo zkuste starý tip od mé mámy: Do hrnku s půdou přidejte ocet – pokud to syčí a bublá, je půda zásaditější. Když nic, bude spíš kyselá.
Co dělat, když je půda kyselá? Nalijte si (vápno) čistého vína
Teď prakticky — rychlý zásah pro běžnou zahrádku:
- Vápnění: Nejefektivnější je klasické hašené vápno (poznáte v hobbymarketu, bývá vedle cementu) nebo dolomitický vápenec. Aplikace? Na podzim nebo brzy na jaře klasicky rozhodit — dávkování záleží na pH a půdním typu. U nás ve vesnici říkáme: „Radši dvakrát méně, než jednou víc.”
- Kompost, ale ne rašelina: Bohatý kompost mírně neutralizuje kyselost — ale nesmí obsahovat zbytečně moc jehličí, pilin nebo mulče z borovic.
- Nezapomeňte na rotaci plodin: Střídání zeleniny taky pomáhá udržet půdu “čerstvou.” Na jednom záhonu zasít hrách nebo vojtěšku — klidně na střídačku se zelím.
Jako bonus: Dal jsem na radu kolegy ze zahradního chatu a koupil vápenný dolomit s mikroprvky. Nečekal jsem zázraky, ale už skoro tři měsíce je salát výrazně chutnější. A možná je to placebo, možná ne.
Kdy volat odborníka a proč to většina lidí nedělá
popravdě, laboratorní rozbor půdy si nechává udělat málokdo (u nás v Blansku to stojí kolem 500 Kč na vzorek). Spíš se spoléháme na selský rozum a babské rady. Jenže — pokud chicete na záhonech pěstovat borůvky a o pár metrů dál brambory, můžete si kyselost na části zahrady klidně ponechat.
Jasně, ale jak často testovat půdu?
většina chytrých knížek radí: jednou za 2–3 roky, ideálně na podzim před vápněním. Po větší záplavě, výměně ornice nebo třeba po několika letech hustého hnojení to určitě neodkládejte.
V každém případě – nenechte se otrávit složitostmi. Malý pytlík vápna ve své sýpce najdete vždy. A pokud nepočítáte každý zelený list, vyplatí se prostě sledovat, jestli vám zahrada “říká díky.”
Váš soused bude možná dál věřit, že všechno je vina slimáků… Ale o kyselé půdě už víte víc než polovina vašeho okresu. Vlastně se těším na vaše zkušenosti — pište do komentářů, jestli máte nějaký zaručený rodinný trik na rychlé zlepšení kyselosti. v tomhle jsme každý trochu alchymista.
