možná jste, stejně jako já, vyrůstali v přesvědčení, že na umístění skleníku na zahradě vlastně nezáleží. prostě prásknete konstrukci tam, kde je místo, řeknete si, ať se rajčata snaží sami. Ale opak je pravdou – a nedávný rozhovor s mojí sousedkou (paní Věra, co má už třicet let nejlepší papriky v ulici) mě konečně přesvědčil, že orientace skleníku je klíčová. Možná to zní až příliš jednoduše – ale tohle je přesně jedno z těch malých zahrádkářských tajemství, která mění úrodu.
Proč zrovna jihozápad? Odpověď ze života
Vysvětlím to bez zbytečné vědy – skleník potřebuje co nejvíc slunce. Ale není slunce jako slunce. Západní a jihozápadní světlo bývá odpoledne nejsilnější a teplotně nejstálejší. Když jsem zkoušel skleník orientovaný na jih, v dubnu tam bylo dusno jak na koupališti a večer pokles teplot tak prudký, že mladé sazenice doslova kapitulovaly… Naproti tomu kamarád měl dveře i okna na jihozápad – a sklízí úrodu ještě v říjnu.
U nás na severu Čech se to projevuje tak, že v jihozápadním skleníku dostávají papriky i rajčata „zlatou hodinu“ světlého, ale už ne přehnaně horkého slunce. Víceméně ideál pro rostliny, co si neumějí samy otevřít ventilačku.
Nejde jen o světlo: Tři hlavní důvody, proč nedávat skleník na náhodu
- Stabilní teplota – díky jihozápadní orientaci se skleník rychle ohřeje, ale přehřátí hrozí až pozdě odpoledne, kdy už bývá větrání efektivnější.
- Ideální světelné podmínky pro růst – rostliny potřebují světlo nejen na fotosyntézu, ale i na správné kvetení. Jihozápad dává světlu zlatou střední cestu.
- Méně plísní a škůdců – tohle znám z vlastní zkušenosti: východní nebo severní skleníky jsou po ránu vlhké, rosí se déle, což je ráj pro plíseň šedou. S jihozápadem se vlhkost rychleji vyvětrá.
Jde to i na malém dvoře nebo v řadové zástavbě?
O tom jsme na podzim vášnivě debatovali u grilovačky. Jasně, ne každý má na zahradě jih nebo jihozápad úplně volný – staré domy, ploty, stromy, to všechno hraje roli. Chce to kompromis: zkuste směřovat delší stěnu skleníku právě na jihozápad, ne dveře, jak si myslí polovina známých. Občas stačí i natočení o 20–30 stupňů oproti přesnému jihu, a rozdíl poznáte už za pár týdnů. Kamarádka z Plzně má skleník skoro „skřípnutý“ vedle garáže, ale když natočila polykarbonát směrem, kde v létě zapadá slunce, papriky se jí poprvé pořádně vybarvily.
Regionální tipy a menší fígle
- V Brně často fouká od západu – ventilační okno orientujte naopak, aby vítr nevytrhal sazenice.
- Na Moravě doporučuji pořídit lehkou stínící síť. Umístíte ji na západní stranu, když v srpnu praží vedra.
- Pokud jste z Liberecka, kde je ráno mlha – orientujte skleník hlavně na odpolední světlo, aby se co nejdřív vysušil.
A když už není zbytí?
nejspíš vás napadlo: „A co když nemám volný jihozápad?“. Jasně, život je často o improvizaci. Skleník dejte tam, kde je nejvíc slunce během dne. Pokud stíní třeba borovice souseda (to znám, máme takovou v ulici tři), zvažte i posunutí do jiné části zahrady – byť by to znamenalo nosit vodu dál.
Je to věda — nebo zdravý selský rozum?
Možná myslíte, že už je vám tohle všechno jasné. Ale zkuste si příští jaro všímat, jak slunce cestuje po zahradě – v březnu je jiné než v červnu. Já to letos sledoval schválně každý víkend. nakonec jsem posunul skleník o dva metry blíž k plotu – a rajčata rostla jak splašená. Přiznám, je to trochu styl „pokus – omyl“ a ne garantovaná věda, ale… v našem četu s kolegy jsme se na téhle orientaci nakonec shodli všichni.
Zkuste letos investovat pár hodin do promyšleného umístění skleníku – vaši rostliny vám to vrátí. A pokud už máte zkušenosti, budu rád za vaše tipy v komentářích. Vlastně by mě zajímalo, jak to řešíte v Praze — a jestli je to tam s místem fakt tak bída, jak se říká. nu, v každém případě — úroda rozhodne.
