Nedávno jsem přišel domů a všiml si, že má oblíbená monstera připomíná spíš smutný salát než zelenou ozdobu obýváku. Přitom zalévám podle návodu, hnojím, vlastně si připadám jako zahradník roku. Tak kde je chyba? Možná se v tom taky poznáváte — a pokud ne, aspoň zjistíte, co dělat, až jednou přistihnete fíkus v depresi.
Proč pokojovky odcházejí, i když je (podle vás) všechno správně
V našem chatu ve firmě se to řeší neustále. Kolega Petr si nedávno stěžoval: „Zalévám přesně podle tabulky, koupil jsem i tu drahou zeminu z Hornbachu a stejně mi všechno chřadne.“ Nutno říct — není v tom sám.
- Může za to přelévání i nedostatek vody, samozřejmě, ale často jde o úplně jiné věci.
- Pokojovky reagují i na průvan, topení, pomalé přesazování, nevhodné květináče a špatné světlo.
- Občas roli hraje i domácí mikroklima — v paneláku u Vltavy to je jiné než ve starém domě v Ostravě, vážně.
Časté chyby, o kterých vám prodavač v zahradnictví neřekne
Na Florě mi paní prodavačka radila kupovat speciální substráty a každé dva týdny hnojit, jako by šlo o rajčata. Ale upřímně: některé chyby nedokážete „zachránit“ ani tím nejlepším hnojivem.
- Příliš velké květináče — Kořeny se utopí ve vodě, protože substrát vysychá pomaleji. Zkuste menší obal, ne nutně ten největší z Ikea.
- Stěhování rostlin po bytě — Některé druhy (třeba begónie) to opravdu nemají rády, vytvoří si své mikroklima a změnu prostě nesnesou.
- Průvan nebo suché teplo z radiátorů — Listy žloutnou, usychají od kraje. Možná vám to bude připadat méně pravděpodobné, ale zkoušel jsem to — a fakt rozdíl poznat jde.
- Špatné světlo — Ostré slunce v létě nebo setrvalý stín v zimě… Občas si vážně nevšimneme, že se světlo s roční dobou mění.
Jak tedy (skoro) všechny pokojovky udržet při životě
Moje máma vždycky říkala: „Roztlina se musí chtít nechat pěstovat.“ Možná měla pravdu, ale pár věcí funguje skoro vždycky.
- Méně vody je někdy víc. Dotýkejte se půdy — když je ještě vlhká, klidně několik dní nezalévejte.
- Nevětrejte nad rostlinou. Průvan je zabiják, hlavně v zimě. Otevřete okno naproti, ne přímo za nimi.
- Pořiďte si vlhkoměr. Stačí obyčejný z Bauhausu. Mě překvapilo, jak suchý máme vzduch (Praha, panelák, čtvrté patro, topení naplno).
- Střídejte polohy podle typu rostliny. Některé druhy opravdu potřebují víc světla v zimě a méně v létě, ale neexperimentujte každý týden.
Pozor na denní rutinu: na minulý měsíc jsem měl zalito jednou za pět dní — polovina květin ok, druhá protestovala. Takže univerzální recept tu není. asi hodně záleží na roční době a místě, kde bydlíte.
V jakých případech už nezachráníte nic
Někdy přijedete na víkend do Brna, vrátíte se — a doma to vypadá jako po menším požáru. Pokud je rostlina úplně scvrklá, kořeny černé nebo na povrchu plíseň, moc šancí není. Ale zkusit můžete:
- odstranit suché (nebo naopak uhnívající) části
- přesadit do nového substrátu, ideálně s aktivním uhlím
- dát na jiné místo, kde není průvan ani topení v dosahu
Většinou stejně nezachráníte vše — někdy je to otázka štěstí, jindy prostě příroda.
Řekněte sbohem „zabijákovi“ pokojovek jednou provždy
V Praze nebo v Ostravě, fíkus nebo zamioculcas — každá rostlina má svou náladu a potřeby. Zázračné rady prostě neexistují, i když může něco fungovat právě vám. zkuste sledovat své rostliny místo aplikací a tabulek — časem si všimnete drobných signálů, které vám předtím unikaly.
A jaké triky fungují vám? Dejte vědět v komentářích pod článkem nebo klidně pošlete fotku do skupiny na Facebooku. Možná tu najdete další zoufalé pěstitelky z Vysočiny, co to mají stejně… v každém případě — odvahu nevzdávat se po prvním žlutém listu.
