Zažil jsem to letos zase. Na začátku jara se člověk těší, jak bude skleník plný zdravých rajčat, paprik a nevím čeho ještě. pravidelně zaléváte — jako podle hodin. Ale listy najednou žloutnou. A ne, není to tím, že jsem zapomněl zalít. Stejnou věc řešili minulý týden i naši sousedé z vesnice. Takže, co s tím?
Žluté listy: problém, který není jen o vodě
Možná si myslíte, že když je půda mokrá a rostlina stejně chřadne, je to prostě záhada. Jenže realita je složitější. Vodou to totiž často vůbec nekončí. znám příběh jedné paní z Chomutova, která lila do rajčat vodu denně, ale listy byly pořád jako kanárek. Když jsem byl u ní na návštěvě, pochopil jsem víc — a tady je to, co by vás mělo zajímat.
Nedostatek živin – nejčastější skleníkovej prevít
Žloutnutí listů bývá často známkou toho, že rostlinám chybí železo, dusík nebo magnézium. Zalévání můžete mít pod kontrolou, ale když půda ve skleníku postupně „vyplaví“ důležité živiny, je zaděláno na problém. moje kolegyně ze školy to shrnula dobře: „Skleník je trochu jako akvárko – když nenaliješ nové minerály, voda samotná nestačí.“
- Žluté staré listy dole – pravděpodobně chybí dusík
- Žluté mladé listy – možná chybí železo nebo hořčík
- Léčba: Rozumně pohnojte. Klidně použijte třeba AgroBio nebo Kristalon, co máte po ruce.
Skleníková klasika: horko a dusno
Zvlášť v květnu a červnu, hlavně minulý rok, jsme naměřili pod střechou skleníku klidně i 38°C. V takovém vedru rostliny nestíhají dýchat, navíc se pára hromadí u kořenů. Paradoxně i „mokré“ rostliny strádají suchem v listech a žloutnou. Nebo uhnívají kořeny. Záleží, jak silné jsou fólie a jak (ne)větráte.
Chloróza a pH půdy: detail, který nikdo neřeší (ale měl by)
Ve sklenících bývá půda často překyselená – díky zbytkům umělých hnojiv a stagnující vodě. Nedávno mi kolegové ukazovali v mobilní aplikaci, že pH půdy jim vyjelo pod 5,5. Výsledek? Listy začaly žloutnout, ačkoli zalévání probíhalo fakt podle učebnice. Skleníkové rajče a paprika jsou choulostivé — pH by mělo být spíš mezi 6,0–7,0. Samozřejmě, může za to i to, že používáme hodně „měkké“ vody ze sudu.
Praktické rady z našeho kraje
- Zkuste každý měsíc použít testovací proužky na pH půdy (seženete ve většině zahradnictví)
- Větrejte skleník minimálně dvakrát denně, hlavně okolo poledne
- Doplňujte organický kompost — opravdu to funguje, nejen „bio trendy“ bláboly
- Pokud žloutnutí přetrvává, přidejte do zálivky kapku chelátu železa – prý pomohlo i mému sousedovi, a tomu nevěřím nikdy nic
Trochu regionálního přístupu
U nás v Ústeckém kraji často říkáme, že skleník je „domácí laboratoř“. Každý tu zkouší vlastní triky — škvárový popel, slepičince, kusy rezavého železa pod rajče… Neříkám, že je to stoprocentní cesta, ale z vlastní zkušenosti: střídání ekologické a klasické výživy dává smysl. No, ale třeba za Brnem to mají jinak.
Vlastně ani netvrdím, že všechny ty rady zafungují na první pokus. Každé skleníkové mikroklima je jiné — možná vám zabere právě kombinace testování, hnojení a větrání. Vůbec bych se nebál zkoušet i věci, co vám poradí soused. V našem zahrádkářském chatu ty nejlepší triky stejně nikdy nenapíšou do časopisů…
Váš skleník, vaše pravidla — ale nezapomeňte na detaily
Pokud chcete, aby byly vaše plants ve skleníku opravdu zelené a zdravé, nejde jen o zálivku. Zkuste se přijít podívat na listy obden — možná žloutnou kvůli živinám, horku nebo pH. A jestli objevíte vlastní trik, napište ho do komentářů — už dlouho hledám další tipy, co fakt fungují. Nu, vy už víte…
