Možná si to ani neuvědomujete, ale stačí jedna nepozornost — a jabloň, kterou pěstujete roky, se může nenávratně poškodit. Nedávno jsem u souseda na zahradě viděl, jak „šikovný“ řez vypadá v praxi… no, rozhodně to nebyl hezký pohled. Všichni v našem chatu pak řešili, co vlastně děláme špatně. A věřte, že chyba je pořád stejná — a často úplně zbytečná.
Proč je řez jabloní taková věda?
Řez jabloní není raketová věda, ale bez základních znalostí si zaděláte na problémy. Pamatuju si, jak mi babička v Prostějově vždycky opakovala: „Na jaře ti strom poděkuje jen za správný řez, ne za masakr.“ Jenže každý druhý článek radí něco jiného. Vlastně, kdo se má v těch termínech, typu a nástrojích vyznat?
A přitom hlavní chyba se opakuje: lidé stříhají větve příliš blízko hlavního kmene nebo dokonce ponechají pahýly. Ve výsledku se strom dlouho hojí, zbytečně slábne a nejhorší — otevřete dveře houbám, hnilobě a škůdcům.
Jedna chyba, co ničí roky práce
Když jsem poprvé uřízl silnou větev až těsně u kmene — protože přece chci, aby „to vypadalo čistě“ — výsledek? Strom začal po dvou týdnech „slzet“, pak přišla skvrnitost, a nakonec jsem o větší část koruny přišel úplně. Měl jsem špatný pocit ještě dlouho.
Hlavní rada od odborníků z Mendelovy univerzity zní jasně: Větve nechávejte s tzv. ochranným límcem. Pokud nevíte, co to je: jde o krátký „nával“ pletiva u paty větve, který chrání ránu před infekcí a urychluje hojení.
Jak tuhle chybu nedělat?
- Najděte ochranný límec (ten malý prstenec u základny větve).
- Řežte těsně za ním, nikdy do něj!
- Nenechávejte dlouhý pahýl – to je lístek do klubu chorob stromů.
- Ať používáte nůžky nebo pilku — vždycky ostré a čisté.
Minulý týden mi kolega ukazoval, jak to dělá on: prostě si vždy před řezem označí tu malou hranici lihovým fixem. Možná to vypadá legračně, ale na jeho jabloni jsem nenašel jedinou špatně se hojící ránu – asi na tom něco bude, nevím…
Mýty a pasti českého zahrádkáře
Mezi lidmi pořád koluje několik nesmyslů. Třeba že staré stromy už se neřežou, nebo že řezat můžete od února do září „jak vyjde čas“. Realita? Většině odrůd vyhovuje řez na konci února až březnu, ale pozor — ve středních Čechách už v březnu může být teplo, na Jesenicku vám strom „pláče“ ještě v dubnu. Záleží na počasí i místě.
Druhá past jsou špatné nástroje. V tomhle já sám občas zhřeším: nůžky ostřené „jednou za Uherský rok“ udělají ránu spíš rozdrcenou. A to fakt nechcete.
Co když už bylo pozdě?
Pokud už má váš strom pahýly nebo otevřené rány, nezbývá než je co nejrychleji začistit (ostrým nožem) a natřít stromovým balzámem. Možná se zázrak nestane — ale zamezíte horšímu. Jak říkal můj děda: „Zahrada je škola, kde platí za každou chybu.“ A někdy je to docela drahá škola, co si budeme povídat…
Závěr: Řezat s hlavou a bez stresu
Řez jabloní není jen o „pořádku“ na zahradě, ale hlavně o budoucí úrodě a zdraví stromu. Příště vezměte do ruky nůžky, pozorujte ty límce… a klidně si malujte fixem. Možná budete jediný ve vsi, kdo má všechny jabloně v pořádku.
Vyzkoušejte to letos podle těchto rad. A napište do komentářů — vašich vlastních zkušeností z českých zahrad není nikdy dost. Nebo jsem na něco zapomněl?
V každém případě, žádný řez dnes není dokonalý. Ale když víte, čemu se vyhnout… je to vlastně hračka. No, vy víte.
