Myslíte si, že větrání skleníku je rutina, kterou už máte v malíku? Možná vás překvapí, že právě tady mnoho lidí každý rok přijde o rajčata, okurky i nervy. Mě osobně jedna malá nedbalost připravila na jaře o půlku sazenic – a soused s tím zápasil minulý měsíc. Proč se z jednoduché věci může stát katastrofa? A kterou konkrétní chybu dělá většina zahrádkářů i po letech praxe?
Co se vlastně děje při větrání?
Možná to zní jako zbytečná teorie — ale jak často otvíráte všechna okna dokořán a necháváte průvan, protože „čím víc vzduchu, tím líp“? Bohužel, v českých sklenících je tohle dodnes běžný postup. Kolikrát jsem to viděl u kamaráda někde v okolí Kladna.
Jenže přes den, když je venku třeba 25 °C a uvnitř klidně 40, rozdíl teplot a proudění vzduchu dokáže rostlinám pořádně zatopit. Šok z náhlého průvanu znamená — spálené listy, růstové zastavení, občas i plísně, pokud vzápětí zavřete a uvnitř se udrží vlhko. Tohle není strašení, ale realita.
Nejčastější chyba: prudké větrání ve špičce tepla
Pokud větráte skleník nárazově v těch nejteplejších hodinách (typicky mezi 12 a 16 hodinou), rostliny dostanou pořádnou „facku“. Vzduch proudí rychle – a místo, aby se prostředí v skleníku zklidnilo, vzniká sauna, někdy i malý skleníkový tornádo (důvěrně známé z loňského července)…
Výsledkem je vysoušení půdy, povadlé listy a po pár dnech některé druhy prostě odejdou. Zvlášť cukety nebo mladé papriky jsou na tohle extrémně háklivé. Kolegyně v práci říkala, že jí takhle uhynula celá várka sazenic z trhu v Sapy – a to byl květen.
Jak na větrání bez fatální chyby?
- Větrejte postupně. Otevírejte okna/skleník pootevřeně už ráno — ideálně v době, kdy je rozdíl teplot mezi venkem a uvnitř malý.
- Nikdy úplně dokořán v největším vedru. Pokud opravdu stoupne teplota, aspoň nechte vieco stran mírně pootevřené — žádný prudký průvan.
- Používejte teploměr a vlhkoměr. V rodinném chatu jsme našli tip na jednoduchý digitální teploměr z OBI, stojí do 300 Kč. Funguje fakt dobře.
- Radši kratší, častější větrání než jeden velký šok. Klidně otevřete na 10 minut třikrát denně — rostliny si zvyknou, půda se tolik nevysuší.
- Pozor na bouřky a prudké ochlazení. Po dešti se ve skleníku drží vlhko – ideální pro plísně, když rychle zavřete a teplota klesne.
Když už je úroda povadlá — co dělat dál?
Pokud jste tohle čtete a už máte kytky „na lopatkách“, nepanikařte. pár rad z vlastní zkušenosti:
- Okamžitě mírně zalít, ideálně odspodu (např. podmiska).
- Stínit sklo — třeba noviny, starý prostěradlo, reflexní fólie z Hornbachu.
- Nastavit menší okno na ventilaci, velká nechat zavřená do večera.
- Dopřát rostlinám čas — většina se do dvou dnů zregeneruje.
Na minulém „zahrádkářském kroužku“ v Mělníku jsme si říkali: Téměř každou chybu lze ještě napravit, stačí nepanikařit a přestat experimentovat.
Chytře, ne silou: klíč je v pravidelnosti
Větrání je jako ranní káva — když ho uděláte ve správný čas, s mírou, přináší výsledky. V opačném případě zkazí nejen den, ale i celou sezonu. Někomu může přijít, že to už dávno ví — ale vždycky někdo z okolí slavně přijde s úrodou „na nule“. Vlastně — možná jsem těch chyb udělal nejvíc ze všech.
V každém případě, zkuste jeden týden sledovat teploty, psát si poznámky a někdy prostě jen důvěřovat svému pozorování. Opravdovou radu vám někdy dá víc sousedů než stovka článků na internetu. No, vyzkoušejte sami a podělte se do komentářů — jak větráte vy?
V obecním facebookovém chatu teď řešíme, co dělat, když přijde vlna veder — jestli máte i vy tip, napište. Třeba to zachrání pár rajčat ještě letos…