Minulou zimu jsem přísahal, že letos už prostě nebudu tahat pytle drahých hnojiv z Hornbachu. Byli jsme v našem družstevním chatu svědky debat o tom, jak jsou děcka v Nosečičkách často nemocná z evropských jahod — a pak krmíme záhon chemií? To fakt ne.
Jenomže — co si budeme namlouvat — bez živin sklizeň ve středních Čechách taky stojí za starou bačkoru. Řešení? Kompost přímo z kuchyně. Bez zbytečné vědy, bez zápachu, bez nutnosti pořizovat stroj za dvacet tisíc.
Co všechno vlastně můžete kompostovat?
- Slupky z brambor, mrkve, jablek
- Kávovou sedlinu i papírové filtry (ne, to není vtip)
- Vaječné skořápky — i se zbytky bílku, když je líný den
- Zvadlou kytku z obýváku (jen bacha na vázané)
- Bílé krabice od vajec, pokud nejsou lakované
Moje máma tvrdí, že na kompost patří jen to, co už vypadá hrozně. Ale zkusil jsem tam hodit i banánové slupky po synově svačině — a nic, fakt to jede. Každopádně rybí zbytky a kosti tam neházejte, to pak volají sousedi…
Proč to dává smysl i pro malé zahrady ve městě?
Tři měsíce zpátky jsme zkoušeli kompost „na balkoně“ — v kýblu po Primalexu, s pár děrami na dně. Sousedka z prvního patra prohodila, že se bojí myší, ale nakonec je největší zvíře v okolí náš mírumilovný ježek.
Hnědé zbytky? Kartony od mléka, suché listí, staré truhlíky s hlínou. Zelené zbytky? To, co prostě odpadne při vaření. Dva měsíce to jen promíchávejte (lopatou, rukou, vařečkou — asi je jedno). Jednou týdně to prolijte konví vody, ne moc, ať nemáte kompostovou polívku.
Fakta, rady, a pár slepých uliček
- Kompost potřebuje vzduch — pokud vám to smrdí, je to moc mokré nebo udušené.
- Nikam nespěchejte. Já první hnůj použil až po čtyřech měsících, a i to bylo na hraně.
- Když máte doma červy (ty správné), rozjede se to raz dva. Ale upřímně, ne každému se chce je shánět po Facebook bazarech.
- Pokud kompost „nejde“, zkuste přidat trs suché trávy nebo kartón. Prý to často zachrání — i když, možná jsem měl prostě kliku…
V Kostelci třeba kolega tvrdí, že vše smíchá dohromady a za půl roku má hotovo. V Praze nám to trvalo déle, nevím, jestli je to vzduchem nebo tím, že… víc prší?
Proč se to (opravdu) vyplatí
Letos úroda rajčat — i když počasí nic moc — byla vyšší než loni. Žádné chemie, jen domácí humus. A taky méně odpadu v popelnici. V „chatovém“ chatu se teď předháníme o nejlepší žížalové tipy.
Možná kompostování není pro všechny — chápu, že v 1+kk v centru Brna to asi každý nedá. Ale když to jde v paneláku v Kladně, proč by nemělo u vás? Vždycky mě překvapí, jak málo práce to vlastně je… no, aspoň když to občas promícháte.
Začít můžete hned. I bez kompostéru od Tesca
stačí větší kýbl, trpělivost a občas mrknout pod víko. Vynechte masité zbytky, občas přidejte suchou hmotu. Experimentujte a připravte se na to, že první várku možná vylejete na záhon s rozpačitým výrazem — ale ten skok v úrodě opravdu stojí za pokus.
Znáte nějaký trik, který funguje u vás doma? Hoďte mi tip do komentářů — nebo prostě napište, co vám na kompostu nejvíc vadí. V našem chatu se pořád hádáme, tak proč si neudělat menší průzkum i tady… V každém případě přeju letos hodně domácího salátu!
