Pamatujete si, jak se ještě nedávno vedla v hospodě debata o tom, kdo má větší (a dražší) skleník? Všude reklamy, soused za plotem málem stavěl Versailles a já — no, upřímně, házel závistivé pohledy. ale pak mi babička na chalupě ukázala něco, co bych čekal spíš někde na chatu za Prahou, ne na moravském dvorku.
Proč jsou nové skleníky tak drahé?
Letos jsem z nudy prošel nabídky stavebnin: ceny stoupají rychleji než pivo v centru Brna. Pokud chcete skleník 3×4 metry s polykarbonátem a pořádnou konstrukcí, připravte si klidně 40 tisíc — někdy i víc, pokud si nepotrpíte na „no name“ řešení. Můj kolega v práci spočítal, že za pár let spotřebujete rajčata a okurky za víc než stál sám skleník.
A teď častá realita: místo úrody náplast na duši i peněžence. Začnete kalkulovat, jestli nebylo výhodnější kupovat rajčata na trhu a chodit po večerech do baru místo zalévání paprik. tak trochu mi to připomíná pořizování domácí vířivky — idea super, výsledek často rozpačitý…
Babiččin „Low-cost“ skleník: Jak vypadá v praxi
Moje babička je stará škola. Má malou zahrádku u Olomouce a rozhodně rozumí tomu, jak na zeleninu, i na šetření. Její řešení vypadá jednoduše: použila stará okna z paneláku a základní palety, co se válely u popelnic. Jako střecha? Fólie na jahody z Hornbachu za pár korun. No a drží jí to už třetí sezonu — upřímně, rajčata jsou lepší než v kdejakém bio obchodě v Praze.
Mimochodem, v našem bytovém chatě jsme naposled taky řešili, jak zrecyklovat starý plast — jeden soused postavil miniskleník z PET lahví. Výsledek? Sklidil aplaus a hromadu malin.
Jak postavit levný skleník — krok za krokem
- Najděte stará okna nebo dveře — ptát se můžete v sousedství, často je nabízí lidi zdarma na FB marketu; babička skládala z pěti různých typů.
- Sežeňte dřevěné palety nebo použijte staré trámy na spodní konstrukci. Klidně i od rozbité postele. Trochu vápna a hurá ke stavě.
- Střecha z fólie/fixní polykarbonát — fólie na jahody, klimatizační folie, někdy to řeší i staré kusy plédu. Nemusí být ideální — hlavně, že drží teplo.
- Spojit, převázat, zalátat — lepící páska, šrouby, trochu šikovnosti a můžete sázet.
- Větrání vyřezat nebo odklápět — u starých oken je to otázka šroubováku na pantech. Hotovo.
Ano, je to trochu punk, ale těch pár šrámů na kráse zvenku nikoho na vesnici netrápí.
Na co si dát pozor — pár babských rad na závěr
- Nepodceňujte stabilitu — jedna vichřice vás může připravit o celou úrodu. Lepší je přivázat, zatížit.
- Hlídejte otvory pro větrání — ve vlhku a teple se rychle daří plísním; větrat je základ.
- Nemusíte se bát recyklovaných materiálů — hlavní je, aby nebyly toxické, takže staré barvy a laky raděj seškrábat.
A proč to celé zkoušet? Upřímně — pocit, že jedete vy nebo vaše děti pro rajče na vlastní dvorek, je pořád k nezaplacení. Jo, a minulé léto se moje babička smála, když viděla ceny rajčat v supermarketu — prý málokdo dneska ví, jak chutná opravdová úroda.
Vlastně… možná někde dělám chybu, třeba někdo má s tímto „punk“ stylem opačnou zkušenost? Napište mi, jak jste to řešili vy — nebo mrkněte do kůlny, třeba tam schováváte budoucí skleník. v každém případě, na trhu letos draho!
